VYSOKOŠKOLŠTÍ STUDENTI BĚHEM PRVNÍ VLNY PANDEMIE KORONAVIRU



Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK prováděl dotazování na českých vysokých školách v období konce dubna a května, kdy bylo zásadním způsobem omezeno jejich fungování. Jak studenty ovlivnila pandemie? Jak se vypořádali se zavedenými opatřeními? Jak omezení výuky zasáhlo do jejich životů?

Z výsledků například vyplývá, že alespoň jednou zdravotní obtíží, která je zároveň rizikovým faktorem při onemocnění COVID-19, trpí 15,5 % respondentů. Studenti v období omezeného fungování vysokých škol indikovali více příznaků deprese než obecná populace v období před pandemií (posun průměru o 0,5 bodu na 4bodové škále).

37,5 % vysokoškolských studentů v dotazníkovém šetření vykazovalo vysoké hodnoty osamělosti.

Podíl studentů s finančními problémy se ze 4,2 % před pandemií zvýšil na 14,8 % a třetina studentů (32  %) se především z kolejí a pronájmů přestěhovala zpátky k rodičům.

Zrušení prezenční výuky se projevilo především nárůstem doby osobního studia (v průměru o 7,8 hodin týdně). Čím větší nárůst doby osobního studia byl, tím větší studijní zatížení a míru stresu to pro studenty znamenalo. Zátěž a míra stresu u studentů byly menší, pokud vysoká škola dokázala výpadek prezenční výuky nahradit online výukou ve větší nebo stejné míře jako osobním studiem.


Sociologický ústav AV ČR se ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK zapojil do mezinárodní výzkumné iniciativy Antwerp University COVID-19 International Student Well-Being Study (C19 ISWS), která se ve spolupráci s 27 zeměmi zaměřila na vysokoškolské studenty a na to, jak se jich pandemie koronaviru dotkla v oblasti studií, duševní pohody a dalších příbuzných témat.

Sběr dat probíhal online od 28. 4. do 19. 5. 2020, v Česku do něj byli zapojeni studenti 7 univerzit (ČZU, MU, UHK, UK, UPOL, UTB a VŠE), celkem bylo po prvotním čištění dat získáno 6497 dotazníků.


Studenti a fyzické zdraví

V souvislosti se zkoumáním dopadů onemocnění COVID-19 na studenty je třeba zmínit i jejich zdravotní stav. Celkem 5358 studentů uvedlo, že netrpělo žádnou ze zmíněných chorob, v grafu č. 1 jsou zahrnutí ti, kteří patřili alespoň do jedné z rizikových skupin: jedná se o přibližně jednu pětinu odpovědí.

Studenti a psychické zdraví

Situace během období nejpřísnějších opatření s sebou totiž přinesla i značnou psychickou zátěž. Autoři výzkumu srovnali nejnovější dostupná data české obecné populace s nově sebranými daty týkajícími se vysokoškolských studentů. Zdá se, že studenti měli v období na konci dubna a začátku května roku 2020 v průměru větší sklon k depresivitě než celá populace za běžné situace. Kromě depresivity došlo také k měření pocitu osamělosti. 37,5 % vysokoškolských studentů se podle škály osamělosti Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) cítilo osaměle (skóry 8 až 12).

Studie mapovala i finanční situaci vysokoškoláků před vypuknutím tzv. koronavirové krize (tedy před počátkem nouzového stavu) a během ní (v období na začátku května). Z výpovědí studentů dále vyplývá, že se zvýšil podíl studentů s finančními problémy z původních 4,2 % na 14,8 %. Obecně lze říci, že tato nenadálá situace způsobila zhoršení materiálního zajištění u vysokoškoláků. Během nouzového stavu se značná část vysokoškoláků přestěhovala z různých jiných forem bydlení k rodičům, a to zejména z kolejí (84 % z nich) nebo společných pronájmů (49 % z nich).

Mezi univerzitami a fakultami panoval značný rozdíl v přístupu k řešení výpadku prezenční výuky, přičemž způsob řešení měl silný vliv na studenty pociťovanou míru studijního zatížení a stresu. Pokud se nemožnost prezenční výuky kompenzovala prudkým nárůstem osobního studia, projevila se tato skutečnost na pociťované studijní zátěži a míře stresu, který studenti v jarním semestru zažívali. Studenti, kteří potvrdili nárůst doby věnované osobnímu studiu během pandemie, častěji souhlasili s tvrzeními, že jejich studijní zátěž výrazně narostla od začátku pandemie, a že pro ně změny v souvislosti s pandemií znamenaly významný stres. Pokud byl výpadek prezenční výuky kompenzován ve větší míře online výukou než osobním studiem nebo online výukou a osobním studiem ve stejné míře, bylo zatížení a stres studentů signifikantně nižší než v případě, kdy byl výpadek více kompenzován nárůstem osobního studia než online výukou. 

Zdroj: AVČR

Zpět

DOPORUČUJEME

Inca Collagen
Herbisland
Herbion
Nalgesin
Nové vinařství Kongresy Alphega Družstvo lékáren Instagram

OBSAH

PROFI

REKONVALESCENCE PO VIRÓZE KDE JE LIŠEJNÍK, TAM SE DOBŘE DÝCHÁ TENTO ROK JE NEJLEPŠÍM DÁRKEM NA VÁNOCE ZDRAVÍ. POŘIĎTE SI HO PRO SEBE I SVÉ BLÍZKÉ KALEIDOSKOP HOMEOPATIE ZA TÁROU: PÁSOVÝ OPAR FARMAKOLOG MUDR. JAN STROJIL, PH.D.: O MEDIKACI V TĚHOTENSTVÍ ALPHEGA LÉKÁRNY INICIOVALY DIAGNOSTIKU SYNDROMU SUCHÉHO OKA V KAMENNÝCH LÉKÁRNÁCH ATOPICKÝ EKZÉM NENÍ JEN SUCHÁ KŮŽE A SUCHÁ KŮŽE NEMUSÍ ZNAMENAT ATOPICKÝ EKZÉM NANOČÁSTICE STŘÍBRA V DERMATOLOGII VETERINÁRNÍ MEDICÍNY NOVINKY Z LÉKÁRENSKÉHO SORTIMENTU PRVNÍ VOLBA LÉKÁRNÍKA: KATEGORIE BOLEST ZUBŮ PROF. MUDR. VOJTĚCH THON, PH.D.: JAK JE NA TOM NAŠE IMUNITA ZJISTÍ UNIKÁTNÍ STUDIE V ČEM TKVÍ SÍLA KOSMETIKY EVERGETIKON? DUTINA ÚSTNÍ JAKO VSTUPNÍ BRÁNA INFEKCE NOVINKY Z PORTÁLU EDUCOMM 12-2020 KNIŽNÍ NOVINKY PNEUMOKOK K ZDRAVÉMU STÁRNUTÍ NEPATŘÍ TOP 5 ČLÁNKŮ LISTOPADU 2020 SEZONNÍ PRODUKTOVÉ TIPY JAK PŘISPĚT K POSÍLENÍ IMUNITY A PREVENCI CHRONICKÝCH ZÁNĚTŮ V TĚLE NEJEN NA PODZIM POZOR NA VÝŽIVU SENIORŮ KORONAVIRUS SE PODLE VĚDCŮ MATEŘSKÝM MLÉKEM NEPŘENÁŠÍ KLINICKÉ HODNOCENÍ VAKCÍN (NEJEN) PROTI COVID-19

RELAX

NASAZENÁ ROUŠKA A KOMUNIKACE ZKUSTE TO LETOS ZDRAVĚJI! ZIMA JE ZÁTĚŽOVOU ZKOUŠKOU PRO PLEŤ CO NÁM PŘIPOMÍNAJÍ BARBORKY? CVIKY ZA TÁROU NEJEN PROTI BOLESTI ZAD BUDE CO SLAVIT? DOUFEJME! 4 ZPŮSOBY, JAK ŠETŘIT PŘÍRODU I VAŠI PENĚŽENKU DOPŘEJME SVÉMU TĚLU DOSTATEK ZINKU A SELENU VITAMIN D OČIMA ODBORNÍKA: ING. IVAN MACH UKÁZKA Z KNIŽNÍ NOVINKY NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
Ochrana osobních údajů
©2015-20 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz