SACCHAROMYCES BOULARDII A JEJÍ KLINICKÉ VYUŽITÍ


MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Ústav farmakologie, 3. LF UK, Praha

Saccharomyces boulardii působí jako dočasně přítomná flóra chránicí střevo a udržující je ve fyziologickém stavu, respektive podporuje obnovení mikroflóry (pozn.: první izolace ze slupek litchi a mangostanu r. 1923 francouzským vědcem Henrim Boulardem). Jde o probiotikum rezistentní vůči žaludeční kyselině a proteolýze, a jelikož nejde o bakterii, je navíc rezistentní vůči antibiotikům.

Po perorálním podání S. boulardii je ve střevě dosaženo vysokých koncentrací životaschopných buněk, které však vymizí během několika dnů po skončení kúry. Využití S. boulardii lze charakterizovat bohatým využitím v prevenci i léčbě středně závažných až těžkých střevních onemocnění, včetně postantibiotických průjmů, infekcí vyvolaných Clostridium difficile, cestovatelských průjmů, syndromu dráždivého tračníku apod. (Kelesidis & Pothoulakis, 2012).

Literárně je popisováno, že serinová proteáza S. boulardii inhibuje střevní účinky clostridiového toxinu A hydrolytickým štěpením jeho molekuly a inhibicí jeho vazby na glykoproteinový receptor kartáčového lemu. Tento receptor je proti kvasinkové proteáze chráněn slizničním pláštěm a nepohybující se vrstvou vody. Následuje pokles ileální sekrece, permeability epitelu a omezení histologicky znatelných známek inflamace. Castex et al. uvádí, že léčba myší S. boulardii, které byly poté vystaveny C. difficile vedla k 1000x většímu snížení titru toxinu ve stolici, avšak nevedla k signifikantním změnám počtu bakterií C. difficile, což potvrzuje rozklad toxinu kvasinkovou proteázou (Castex et al., 1990;Corthier et al., 1992). V literatuře je dále popisováno antagonistické působení i proti dalším patogenům, jakými jsou např. Escherichia coli, Salmonella typhimurium, Shigella flexneri či Vibrio cholerae.

U lidských dobrovolníků buňky S. boulardii a jejich vedlejší produkty, jako například glukany, potencují obranyschopnost hostitele aktivací retikuloendoteliálního systému a systému komplementu (alternativní cesta). V podmínkách in vitro jsou S. boulardii schopny aktivovat komplement přímo a fixovat C3b. U zdravých dobrovolníků dochází ke změnám v  krevním obraze (Caetano et al., 1986). Bylo pozorováno zvýšení erytrocytů, leukocytů, polymorfonukleárů, zvýšení složek komplementu C3 a C5, či v neposlední řadě zvýšení sérové antikomplementové aktivity.

Perorální aplikací S. boulardii buněk vyvíjejícím se zvířatům se signifikantně zvýšila koncentrace IgA a sekretorické komponenty imunoglobulinů (dále SC glykoprotein) v tenkém střevě. SC glykoprotein je lokalizován v bazolaterální membráně střevních krypt, kde působí jako receptor pro IgA. Společně se pak internalizují do epiteliální buňky a následně transportují k apikální membráně, kde se pak uvolňují do střevního lumina. Mechanismus stimulace imunoglobulinu není ovšem zcela přesně objasněn. Má se ovšem zato, že polysacharidy obsažené v membráně (hl. b-1, 3-polyglukoparynóza a mannany) mají vysoký imunogenní potenciál.


Mezi dalšími účinky je u S. boulardii uváděna schopnost:

1) stimulovat imunitní mechanismy bránící infekci;

2) aktivovat systém komplementu a stimulovat fagocytózu;

3) zvyšovat aktivitu enzymů (disacharidáz) střevní sliznice;

4) inhibovat tvorbu a aktivitu patogenních enterotoxinů.

Tyto účinky jsou závislé na dávce.


S. boulardii použitá v maximální dávce v uvedené fixní kombinaci se simethiconem, tj. 4 x 109 CFU/den, resp. v koncentraci 1 x 109 CFU/dávka nemůže být považována za lék, velmi pravděpodobně však disponuje účinkem ve smyslu pomoci při obnovení střevní flóry primárním mechanismem vycházejícím z kompetice s přítomnými bakteriemi. V kombinaci se simethiconem tak lze hovořit o vzájemně synergickém působení. V přípravku navíc obsažená kyselina mléčná navíc napomáhá neutralizovat alkalické katabolity, čímž podporuje kolonizaci nepatogenními bakteriemi.

Klinické využití přípravků s obsahem S. boulardii se opírá mj. o řadu klinických studií a meta-analýz. Z těch nejvýznamnějších zmiňme např. její doporučení u akutního průjmu (Dinleyici et al., 2012), včetně průjmu u dětí (Johnston et al., 2007;Szajewska et al., 2007;Feizizadeh et al., 2014), prevenci cestovatelského průjmu (McFarland, 2007), klostridiových střevních infekcí (Tung et al., 2009;Pillai & Nelson, 2008) či postantibiotických průjmů (Hempel et al., 2012;Szajewska & Kolodziej, 2015). Napříč uvedenými pracemi je poukazováno zejména na zkrácení trvání průjmu, snížení počtu řídkých stolic a obecně na dobrou snášenlivost přípravků s obsahem saccharomycety.

Literatura:

1. Caetano, JA, Parames, MT, Babo, MJ, Santos, A, Ferreira, AB, Freitas, AA, Coelho, MR & Mateus, AM. (1986). Immunopharmacological effects of Saccharomyces boulardii in healthy human volunteers. Int J Immunopharmacol, 8, 245-259.
2. Castex, F, Corthier, G, Jouvert, S, Elmer, GW, Lucas, F & Bastide, M. (1990). Prevention of Clostridium difficile-induced experimental pseudomembranous colitis by Saccharomyces boulardii: a scanning electron microscopic and microbiological study. J Gen Microbiol, 136, 1085-1089.
3. Corthier, G, Lucas, F, Jouvert, S & Castex, F. (1992). Effect of oral Saccharomyces boulardii treatment on the activity of Clostridium difficile toxins in mouse digestive tract. Toxicon, 30, 1583-1589.
4. Dinleyici, EC, Eren, M, Ozen, M, Yargic, ZA & Vandenplas, Y. (2012). Effectiveness and safety of Saccharomyces boulardii for acute infectious diarrhea. Expert Opin Biol Ther, 12, 395-410.
5. Feizizadeh, S, Salehi-Abargouei, A & Akbari, V. (2014). Efficacy and safety of Saccharomyces boulardii for acute diarrhea. Pediatrics, 134, e176-e191.
6. Hempel, S, Newberry, SJ, Maher, AR, Wang, Z, Miles, JN, Shanman, R, Johnsen, B & Shekelle, PG. (2012). Probiotics for the prevention and treatment of antibiotic-associated diarrhea: a systematic review and meta-analysis. JAMA, 307, 1959-1969.
7. Johnston, BC, Supina, AL, Ospina, M & Vohra, S. (2007). Probiotics for the prevention of pediatric antibiotic-associated diarrhea. Cochrane Database Syst Rev, CD004827.
8. Kelesidis, T & Pothoulakis, C. (2012). Efficacy and safety of the probiotic Saccharomyces boulardii for the prevention and therapy of gastrointestinal disorders. Therap Adv Gastroenterol, 5, 111-125.
9. McFarland, LV. (2007). Meta-analysis of probiotics for the prevention of traveler's diarrhea. Travel Med Infect Dis, 5, 97-105.
10. Pillai, A & Nelson, R. (2008). Probiotics for treatment of Clostridium difficile-associated colitis in adults. Cochrane Database Syst Rev, CD004611.
11. Szajewska, H & Kolodziej, M. (2015). Systematic review with meta-analysis: Saccharomyces boulardii in the prevention of antibiotic-associated diarrhoea. Aliment Pharmacol Ther, 42, 793-801.
12. Szajewska, H, Skorka, A & Dylag, M. (2007). Meta-analysis: Saccharomyces boulardii for treating acute diarrhoea in children. Aliment Pharmacol Ther, 25, 257-264.
13. Tung, JM, Dolovich, LR & Lee, CH. (2009). Prevention of Clostridium difficile infection with Saccharomyces boulardii: a systematic review. Can J Gastroenterol, 23, 817-821.

UKÁZKA Z PŘEDNÁŠKY NA EDUCOMM.CZ:

MUDr. Jiří Slíva, Ph.D. - Význam mikrobioty pro zdraví střev 

Zpět
Ochrana osobních údajů
©2015-18 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz