ROLE ROSTLINNÝCH ADAPTOGENŮ PŘI PROJEVECH ÚNAVY A VE STIMULACI A OCHRANĚ CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY



ÚNAVA, VYČERPANOST, NESPAVOST?

Tlak dnešní uspěchané doby se odráží na psychické i fyzické kondici stále většího počtu lidí a je mu připisován vliv na rozvoj řady civilizačních onemocnění, protože jen málokdo se s ním umí bez následků vyrovnat. Stresové situace číhají na každém kroku, přičemž záleží hlavně na době, jakou na nás působí. Krátkodobý stres (eustres, fyziologická odpověď organismu) je motivací k vyšším výkonům, k lepšímu výsledku, k posílení sebevědomí. Pokud ovšem stres trvá příliš dlouho nebo přesáhne určitou hranici únosnosti (distres), může vést k situacím a chování, jejichž důsledkem je úzkostné nebo depresivní chování. Přetrvávající stres muže vyčerpat naše energetické rezervy, což se projeví nižší výkonností, únavou a vyčerpáním. K největším nebezpečím chronického stresu patří hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, deprese a syndrom vyhoření. 

JAK SE ADAPTOVAT?

Různé stresory vyvolávají spuštění specifických adaptačních mechanismů organismu. Obecný adaptační syndrom (GAS) je termín pro označení tří stupňů biologické reakce na stres: poplachovou fázi, adaptační fázi a fázi vyčerpání. V adaptační fázi tělo aktivuje mechanismy pro odbourání stresoru a pro minimalizaci jeho škodlivého působení. Spustí se obranné reakce, které mají zachovat objem tělních tekutin a energetických zdrojů. Proces adaptace je přizpůsobování těla zátěži, a pokud stresová situace překročí naše adaptační rozmezí, odolnost organismu se snižuje a rozvine se duševní nebo fyzická porucha. Adaptogenní rostlinné drogy jsou jedinečné ve své schopnosti udržovat rovnováhu hormonů a imunitního systému a pomáhají organismu udržovat stabilní vnitřní prostředí. V praxi to znamená, že zvyšují odolnost organismu proti nepříznivým vlivům vnějšího i vnitřního prostředí prostřednictvím široké škály fyzikálních, chemických a biochemických faktorů a celkově normalizují a zlepšují stav organismu. 


RNDr. Pavel Suchánek, odborník na výživu, vědecký pracovník v laboratoři pro výzkum aterosklerózy v pražském IKEM a vedoucí sportovní dietolog české fotbalové reprezentace U15-U21k tomu dodává:

Kromě únavy a fyzické či mentální zdatnosti jsou studie v současné době zaměřené také na vliv adaptogenů na délku života, a důležité jsou jejich antioxidační účinky, uplatňují se v prevenci nebo léčbě některých onemocnění srdce, dále cukrovky, používají se jako podpůrná léčba při léčbě neurologických a psychiatrických onemocnění, zejména se pak používá pří léčbě mírných forem depresí. Četné studie se věnují také zlepšení sportovního výkonu nebo regeneraci po sportu.


Adaptogeny - účinné látky v rozchodnici růžové

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) je nízká rostlina patřící do čeledi tlusticovitých (Crassulaceae), vyšších dvouděložných rostlin z řádu lomikamenovité (Saxifragales). Do rodu rozchodnic patří dalších asi 40 druhů rostlin, z nichž osm je podrobeno bližšímu vědeckému zkoumání. Rozchodnice růžová je známá především z evropského a asijského přírodního léčitelství a je spojována se zmírněním projevů únavy a zlepšením psychického stavu. Na Sibiři byla po staletí používána při léčbě anémie či na zvýšení libida, Vikingové se jí posilovali před svými výpady, Inuité a Francouzi ji používali jako zdroj vitaminu C (Ishaque et al., 2012; Johnson, 2016).

Největší pozornosti se jí dostalo od sovětských, později ruských vědců, kteří zkoumali vliv extraktu z rozchodnice růžové na fyzický výkon u sportovců či vojáků, mentální svěžest u lékařů při nočních směnách či studentů ve zkouškovém období (Darbinyan et al. 2000; Shevtsov et al., 2003; Spasov et al., 2000 a další). 

Právě v Sovětském svazu vědec Nikolaj Lazarev označil skupinu účinných látek v rozchodnici jako "adaptogeny" - látky, které mají minimum negativních účinků na lidský organizmus, ale zvyšují obranyschopnost organizmu proti nepříznivým vlivům včetně stresu, zvyšují pracovní výkon, všechny tělesné stavy by měly adaptogeny zlepšovat, žádný nezhoršovat (Hsiu-Mei et al., 2015; Winston, Maimes, 2007).

Z rozchodnice růžové bylo izolováno 140 různých látek, z nichž některé již mají známé prokazatelné pozitivní účinky na lidské zdraví - rostlinné steroly, esenciální oleje, fenolické látky včetně taninu, organické kyseliny, proteiny aj. (Panossian et al., 2010).

Právě mezi fenolické látky patří skupina adaptogenů z rozchodnice růžové. Nejčastěji sledované jsou salidrosid a rodiolosid, dále jsou rosavin, rosin, syringin, triandrin, tyrosol. V nadzemních částech se však žádné z nich nevyskytují. Nejvíce adaptogenů je v oddencích a kořenech, přičemž v oddencích je jich až 5x více než v kořenech. Množství a účinnost aktivních látek v rozchodnici závisí nejen na konkrétním druhu rostliny, ale také na jejím věku, období sběru, pohlaví rostliny a zeměpisném výskytu (Marchev et al., 2017). 

U nejvíce zkoumaných-salidrosidu a rodiolosidu-byly objeveny účinky snižující projevy únavy a stimulace a ochrana centrální nervové soustavy (tedy nejen vliv na mentální funkce, ale i neurologický a neuroendokrinní dopad), hepatoprotektivní účinky včetně podpory detoxikační funkce jater, omezení produkce volných radikálů v buňkách či protinádorové účinky a celkově prodloužení délky života u pokusných organizmů. Dále je extrakt z rozchodnice spojován s posílením imunity, má potenciál pro léčbu diabetu, snižuje krevní tlak a omezuje dopady stresu na myokard, čímž působí preventivně proti některým srdečním chorobám, má antivirotické účinky (Hsiu-Mei et al., 2015; Li et al., 2008; Panossian, Wikman, Sarris, 2010 aj.). 

Studie s lidskými dobrovolníky

Na lidských dobrovolnících byly nejvíce zkoumány účinky rozchodnice růžové na paměť, mentální svěžest, antidepresivní účinky a regulací stresu cestou regulace sekrece kortisolu (Darbinyan et al., 2007; Olsson et al., 2009). Například právě Darbinyan et al. (2000) prokazuje statisticky významné zlepšení v testech kognitivních funkcí během prvních dvou týdnů testování lékařů na nočních službách zařazených do dvojitě zaslepené studie.

V roce 2007 publikoval Darbinyan s kolektivem dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou klinickou studii s 89 pacienty s mírnou nebo středně těžkou formou deprese trvající šest týdnů. Jedna skupina dostávala 340 mg extraktu z rozchodnice jednou denně, druhá dvakrát denně a třetí skupina dostávala placebo. V nultém a 42. dnu studie byli hodnoceni pomocí HAMD skóre. U prvních dvou skupin došlo k významnému zlepšení nejen depresivních stavů, ale i emoční nestability a nespavosti, kdežto u pacientů léčených placebem k žádnému zlepšení nedošlo. Pokles projevů úzkostných stavů měřených poklesem hodnotícího skóre HARS prokázal Bystritsky et al. (2008).

Na zlepšení fyzických funkcí se zaměřila například De Bock se spolupracovníky (2004) a zjistila, že jednorázové užití extraktu z rozchodnice růžové může dle ergometrie prodloužit vytrvalost při sportu o 3 %, ale denní užívání 200 mg extraktu po dobu jednoho měsíce již nemělo žádný další měřitelný přínos. Ke stejnému závěru, že po čtyřech týdnech podávání 600 mg extraktu z rozchodnice nebo placeba nemělo na fyzický výkon žádný dopad, došla také Jówko et al. (2018) při testování fyzických a mentálních funkcí mladých zdravých studentů. Doplněk s rozchodnicí růžovou ale v její studii zrychloval reakční čas v psychomotorických testech a s ním také počet správných odpovědí.

Zajímavou studii o neuroplasticitě lidského mozku přináší Concerto et al. (2018), jejíchž 28 dobrovolníku bez neuropsychiatrické historie postoupilo po jednorázové dávce 500 mg transkraniální magnetickou stimulaci. Ze svých závěrů autoři vyvozují, že účinek extraktu z rozchodnice růžové by mohl být právě podporou neuroplasticity mozku. 

Zdroje a použitá literatura:

1. Bystritsky A, Kerwin L, Feusner JD: A pilot study of Rhodiola rosea (Rhodax) for generalized anxiety disorder (GAD). Journal of Alternative and Complementary Medicine. 2008. 14(2): 175-80.
2. Concerto C, Infortuna C, Muscatello MRA, Bruno A, Zoccali R, Chusid E, Aguglia E, Battaglia F: Exploring the effect of adaptogenic Rhodiola Rosea extract on neuroplasticity in humans. Complementary Therapies in Medicine. 2018 (41): 141-146.
3. Darbinyan V, Kteyan A, Panossian A, Gabrielian E, Wikman G, Wagner H: Rhodiola rosea in stress induced fatigue - a double blind cross-over study of a standardized extract SHR-5 with a repeated low-dose regimen on the mental performance of healthy physicians during night duty. Phytomedicine. 2000. 7(5): 365-71.
4. Darbinyan V, Aslanyan G, Amroyan E, Gabrielyan E, Malmström C, Panossian A: Clinical trial of Rhodiola rosea L. extract SHR-5 in the treatment of mild to moderate depression. Nordic Journal of Psychiatry. 2007. 61(5): 343-348.
5. De Bock K, Eijnde BO, Ramaekers M, Hespel P: Acute Rhodiola rosea intake can improve endurance exercise performance. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism. 2004. 14(3): 298-307.
6. Hsiu-Mei C, Hsin-Chun C, Chin-Sheng W, Po-Yuan W, Kuo-Ching W: Rhodiola plants: Chemistry and biological activity. Journal of Food and Drug Analysis. 2015(10): 359-369.
7. Ishaque S, Shamseer L, Bukutu C, Vohra S: Rhodiola rosea for physical and mental fatigue: a systematic review. BMC Complementary and Alternative Medicine. 2012(12): 70.
8. Johnson K: Before Steroids, Russians Secretly Studied Herbs. National Geografic, 2016(8). Dostupné online: https://www.nationalgeographic.com/people-and-culture/food/the-plate/2016/08/long-before-doping-scandals--russians-were-studying-performance-/
9. Jówko E, Sadowski J, Długołęcka B, Gierczuk D, Opaszowski B, Cieśliński I: Effects of Rhodiola rosea supplementation on mental performance, physical capacity, and oxidative stress biomarkers in healthy men. Journal of Sport and Health Science. 2018. 7(4): 473-480.
10. Olsson EMG, von Schéele B, Panossian AG: A randomized, double-blind, placebo-controlled, parallel-group study of the standardized extract SHR-5 of the roots of Rhodiola rosea in the treatment of subjects with stress-related fatigue. Planta Medica. 2009(75): 105-112.
11. Panossian A, Wikman G, Sarris J: Rosenroot (Rhodiola rosea): Traditional use, chemical composition, pharmacology and clinical efficacy. Phytomedicine. 2010(17): 481-493.
12. Shevtsov VA, Zholus BI, Shervarly VI, Vol'skij VB, Korovin YP, Khristich MP, Roslyakova NA, Wikman G: A randomized trial of two different doses of a SHR-5 Rhodiola rosea extract versus placebo and control of capacity for mental work. Phytomedicine. 2003. 10(2-3): 95-105.
13. Spasov AA, Wikman GK, Mandrikov VB, Mironova IA, Neumoin VV: A double-blind, placebo- controlled pilot study of the stimulating and adaptogenic effect of Rhodiola rosea SHR-5 extract on the fatigue of students caused by stress during an examination period with a repeated low-dose regimen. Phytomedicine. 2000. 7(2): 85-9.
14. Winston, D., Maimes, S: ADAPTOGENS: Herbs for Strength, Stamina, and Stress Relief. First Edition. Healing Arts Press. 2007.

Firemní prezentace

Prvním tradičním léčivým přípravkem s obsahem standardizovaného výtažku WS 1375 Rhodiola rosea, který je na českém lékárenském trhu k dostání, je Vitango. Vitango má unikátní duální účinek na psychické i fyzické příznaky stresu. Snižuje vyplavování stresových hormonů a zároveň podporuje energetický metabolismus. V důsledku toho pomáhá zachovat vnitřní kontrolu a poskytuje energii. Vitango zvyšuje schopnost vyrovnat se s trvajícím stresem a překonávat vyčerpání. Navíc, Vitango nezpůsobuje ospalost, není návykové a dosud nebyly popsány interakce s jinými léčivy.

Vitango je tradiční rostlinný léčivý přípravek, který se užívá k úlevě od příznaků stresu, jako je únava, slabost a vyčerpání. Použití tohoto rostlinného léčivého přípravku je založeno výlučně na zkušenosti z dlouhodobého použití.

SPC: ZDE


Vitango® - Více energie, méně stresu

 

Designed by Freepik

Zpět

DOPORUČUJEME

Canephron Canephron Magistraliter Kongresy Clarion Congress Hotel Ústí nad Labem**** Alphega Družstvo lékáren Comfort Hotel Ústí nad Labem City*** Instagram

OBSAH

PROFI

LÉKÁRNÍCI BUDOU MÍT MOŽNOST VYHODNOCOVAT LÉKOVÉ ZÁZNAMY PACIENTŮ MIKROBIOM A VYBRANÁ ONEMOCNĚNÍ SCHÜSSLEROVY SOLI PRO ZDRAVĚJŠÍ PLEŤ, VLASY A NEHTY KALEIDOSKOP HOMEOPATIE ZA TÁROU: ACH TY ZUBY Co nám radí dentální hygienistka? MÁLO SE HÝBEME! PRVNÍ VOLBA LÉKÁRNÍKA: KATEGORIE BOLEST V KRKU VÝSLEDKY PRŮZKUMU JAK LÉKÁRNÍCI VNÍMAJÍ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE? – I. ČÁST NOVINKY Z LÉKÁRENSKÉHO SORTIMENTU PRVNÍ VOLBA LÉKÁRNÍKA 2019 – VÝBĚR ŘÍJEN VLIV OMEGA-3 MASTNÝCH KYSELIN NA KVALITU ŽIVOTA: DEPRESE AIFP: ZMĚNA VÝKLADOVÉ PRAXE USNADŇUJE POSKYTOVÁNÍ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ ZA SYMBOLICKOU CENU TOP 5 ČLÁNKŮ ZÁŘÍ 2019 NOVINKY Z PORTÁLU EDUCOMM 10-2019 KNIŽNÍ NOVINKY ŽILNÍ ZÁNĚT A HYPERTENZE V KLINICKÉM PROJEVU PŘI HOUBAŘENÍ POZOR NA KLÍŠŤATA DNY PAMĚTI V LÉKÁRNÁCH STARŠÍ RODIČKY ZVYŠUJÍ CELKOVOU PORODNOST GYNEKOLOGOVÉ Z 1. LF UK: KLÍČEM KE SNÍŽENÍ RIZIKA VZNIKU RAKOVINY VAJEČNÍKŮ JSOU LAKTOBACILY PACIENTI SE ZÁVAŽNÝM EOZINOFILNÍM ASTMATEM MAJÍ NOVOU ŠANCI DESATERO SPRÁVNÝCH NÁVYKŮ PŘI DLOUHODOBÉ PRÁCI S POČÍTAČEM

RELAX

CO JE SYNDROM SUCHÉHO OKA? BOŽSKÁ HOUBA REISHI VYHODNOCENÍ TESTOVÁNÍ LIKVIDNÍ FORMY HOŘČÍKU SOUTĚŽ S PŘÍRODNÍ KOSMETIKOU OMORFIA! Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. - konference Incoforum PRO ZDRAVÍ JEDEN DENNĚ KŘTINY SE TŘEMI KMOTRAMI A JEDNÍM MODERÁTOREM PRO VITALITU A REGENERACI SDÍLÍME KRÁSU UKÁZKA Z KNIŽNÍ NOVINKY NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
Ochrana osobních údajů
©2015-18 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz