MLADÍ VĚDCI ODMÍTLI NÁZORY AUTORIT A PŘINESLI NOVÉ DŮKAZY, JAK BORELIE PŘECHÁZÍ Z KLÍŠTĚTE DO HOSTITELE



S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR. Po pečlivých experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, což jsou bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z těla parazita do hostitele. Svými poznatky mladí vědci nabourali dogma, které ve světové vědě panovalo více než tři desítky let.  Objev pomůže vytyčit nové cíle pro vývoj potenciálních vakcín a léčebných strategií, zabraňujících přenosu této závažné nemoci. 

Více než třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak," popisuje Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu. Jak dále vysvětluje, většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. To je podle něj ale slepá ulička. „Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny," říká Radek Šíma.

Jeho slova potvrzuje ředitel Biologického centra AV ČR, Libor Grubhoffer, který se celý svůj profesní život věnuje studiu klíšťat. „Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny. Je to bezesporu významný objev," uvádí Libor Grubhoffer.

Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se dokáží přizpůsobit životu v různých hostitelích. Hlavní rezervoár borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců, včetně člověka. V každém hostiteli borelie mění svůj povrch, obrazně řečeno převléká svůj kabát, tak, aby ji nerozpoznal imunitní systém. To je také důvod, proč badatelé nemohou zacílit protilátku proti této bakterii. Toto převlékání borelii trvá nejméně 24 hodin.

Českobudějovičtí vědci však také vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční," upřesňuje Radek Šíma. Když totiž klíště začne sát krev, borelie dostanou signál, aby přeměnily své povrchové antigeny, tedy převlékly svůj kabát. První borelie, které se dostanou do nového hostitele, však ještě nemají správný kabát, a proto je imunitní systém odhalí a zničí. Lidé se tak lymskou boreliozou během prvního dne od přisátí klíštěte nenakazí. 

Výzkum, který vyžaduje náročné, několik měsíců trvající vakcinační pokusy a odběry stovek tkání na analýzu infekce, bude dále pokračovat finálním prokázáním přenosu borelií přes klíštěcí střevo a vyhledáním střevních molekul, které umožňují přežívání borelií a jejich množení. Badatelé budou hledat takové látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.

Zdroj: www.avcr.cz
Řešitel: RNDr. Radek Šíma, Ph.D., Parazitologický ústav Biologického centra AV ČR
Zpět
Ochrana osobních údajů
©2015-18 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz