LÉKOVÉ ZÁZNAMY PACIENTA



Lékové záznamy pacienta jsou jednou z věcí, která může (ovšem také nemusí) dosti radikálně změnit některé aspekty fungování zdravotnického systému v naší zemi. Navazuje na již zavedené elektronické recepty (které ovšem nejsou 100% povinné, protože vystavení papírového receptu není sankcionováno, pokud je vystaven kvůli technické poruše, což ovšem zpětně je obtížně ověřitelné). Skládá se ze OTC s omezením (volně prodejné na občanský průkaz nebo pas, obsahují pseudoefedrin, jsou evidované), lékařských předpisů v listinné podobě (lidově "papírové") a elektronických receptů. Jeho centrem je úložiště elektronických receptů na Státním ústavu kontroly léčiv v Praze. Současný ministr zdravotnictví označil lékový záznam za "klíčovou funkcionalitu" elektronického receptu. Lékový záznam si dříve mohl na webu nebo v mobilní aplikaci zobrazit každý pacient, ovšem v současnosti až schválení vládou umožnilo jeho sdílení.

Právě výraz "sdílený lékový záznam" znamená, že kromě pacienta bude mít k němu přístup ošetřující lékař a lékárník, který léky vydává. Kromě lékaře registrujícího poskytovatele zdravotních služeb může nahlížet i ošetřující lékař, lékař v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby, urgentního příjmu či lékař lékařské služby první pomocí. Umožňuje jim nahlížet do údajů o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích konkrétního pacienta.

Vytváří se tak vlastně pomyslný trojúhelník: lékař-lékárník-pacient. Přesnější by bylo říci, že se jedná o úsečku, protože lékárník stojí mezi lékařem a jeho pacientem.

Kromě těchto jmenovaných by mohli do záznamu také nahlížet kliničtí farmaceuti v nemocnicích a zdravotnická záchranná služba. Smyslem celého opatření je zefektivnit a zpřehlednit informace o celkovém zdravotním stavu pacienta a zejména o lécích, jaké má předepsané. Ponechme stranu záchrannou službu a klinické farmaceuty a rozebereme si, jaké přínosy má pro jednotlivé zainteresované strany.


Lékový záznam pro lékaře


To je asi nejdůležitější část. Lékař bude mít jasný přehled o lécích, které jsou pacientovi předepsány a následně vydány. Což pozor, nemusí být totéž. Bohužel mnohokrát se stane, že pacient má sice léky předepsané, ale už si je z nejrůznějších důvodů v lékárně nevyzvedne!

To v současné situaci nemůže lékař při nejlepší vůli ohlídat, ale lékový záznam mu to umožní zkontrolovat. Tím si lékař ověří, zda si pacient opravdu vyzvedl předepsané léky a také, jaké léky mu předepsali jiné lékaři. Bohužel už, přirozeně, si nemůže zkontrolovat, jestli pacient vyzvednuté léky opravdu užívá a jestli ano, tak zda je užívá přesně podle pokynů předepisujícího lékaře. Možná i to budoucnost přinese, ale i tak se jedná určitě o velký pokrok v dodržování účelné farmakoterapie.

Lékař se už nemusí spoléhat na pacienta, zda mu přesně řekne, jaké léky užívá. Ono ostatně pacienti, kteří mají předepsáno více léků, často ani nevědí, jaké léky užívají a zda náhodou nemají předepsanou stejnou účinnou látku ve dvou různých lécích od různých výrobců. Situaci také komplikují poměrně časté změny obalů léčivých přípravků, což vytváří u pacientů zmatek a domnívají se, že užívají nový lék. Případně se lékař dozví, že "užívají ty červené pilulky". Díky lékové záznamu může lékař předejít nejen duplicitě, ale interakcím mezi jednotlivými léky a vyloučit, že obtíže, které mu pacient popisuje, nemají původ v nežádoucích účincích léků.


Lékový záznam pro pacienta


Pro pacienta má lékový záznam tu výhodu, že bude mít přehled o všech svých užívaných lécích. Což je pro běžného pacienta někdy problém (přiznejme si, vlastně téměř pro každého).

Nemusí si zpětně vybavovat, co vlastně užívá teď, ale i co užíval ještě nedávno a jaké bylo dávkování. Může si také přiřadit, byť laicky, nežádoucí účinky k určitým lékům. Bude vědět přesně, jaké léky mu konkrétní lékař předepsal. Může, pokud bude chtít, umožnit přístup lékaři či lékárníkovi i při "pouhé konzultaci", jestliže chce s nimi probrat možné nežádoucí účinky léků nebo jejich vzájemné interakce. Může to pacientovi výrazně pomoci, pokud pro něj přijede záchranná služba. Její pracovníci si mohou vyhledat veškeré informace, kdyby on sám nebyl ve stavu, aby je mohl zdravotníkům poskytnout. V některých případech mu lékový záznam může dokonce zachránit život.


Lékový záznam pro lékárníka


Lékový záznam bude pro lékárníka bezpochyby znamenat zkvalitnění jeho práce při výdeji léků nebo při konzultaci s pacientem. Lékárník bude moci s pacientem vše zasvěceně probrat a bude vědět, jak ho správně informovat. Samozřejmě to přinese vyšší nároky na jeho znalosti a bude se více věnovat kontinuálnímu vzdělávání. Pokud se lékový záznam "uchytí" jako zdroj pro práci s pacientem, bude to ovšem také časem znamenat zvýšení lékárníkovy prestiže. Bude také zajímavé sledovat, jak se k práci s lékovým záznamem postaví lékárenské řetězce a jak samostatné, nezávislé lékárny.


V letech 2007 až 2017 došlo k více než 3,5násobnému nárůstu počtu hospitalizací v důsledku nesprávného užívání léků.

 (ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pro deník Právo, 9. 5. 2019)


 

Problematika informovaného souhlasu

Samozřejmě, žijeme v éře GDPR a vůbec úzkostlivé ochrany osobních údajů. Zůstává tedy otázkou, zda se budeme automaticky předpokládat souhlas pacienta (pokud nechce, aby mu někdo nahlížel do lékových záznamů, musí předem výslovně odmítnout) či naopak, zda musí pacient nejprve výslovně udělit souhlas (jinak se předpokládá, že nesouhlasí). Naprostá většina odborníků se shoduje v tom, že pokud má mít lékový záznam nějaký smysl, tak musí platit předpokládaný souhlas pacienta. Teprve, kdyby výslovně nechtěl, musí to dát najevo. Buď elektronickou formou (webová nebo mobilní aplikace) nebo zasláním odmítnutí s ověřeným podpisem na SÚKL. Lékaři to přirovnávají k tzv. reversu, když někdo odmítne léčbu nebo pobyt v nemocnici.

Pro ty, kdo se obávají o svá data, je také důležité připomenout, že údaje v lékovém záznamu uvidí jen ten lékař, který předepisuje lék nebo lékárník, který lék vydává. Případně, jak bylo zmíněno i ten lékař nebo lékárník, s kterým bude pacient konzultovat a kterému předtím zpřístupní svůj lékový záznam.

Možné problémy

Otázkou ovšem zůstává, jak podchytit volně prodejné léky. I ty mohou mít nežádoucí účinky nebo ovlivnit účinek léků na předpis. Důležitá bude také komunikace mezi lékařem a lékárníkem. Lékař by měl vzít do úvahy doporučení lékárníka, byť konečné rozhodnutí záleží na něm. Neměl by to brát tak, že lékárník mu zbytečně zasahuje do jeho práce a nepřiměřeně využívá svých pravomocí. Stejně tak by jak lékař, tak lékárník měli pacientovi sdělit informace o interakcích nebo nežádoucích účincích diplomaticky. Existuje totiž často tenká hranice mezi tím, kdy je třeba lék jednoznačně vysadit (i o tom by měl rozhodnout lékař) a mezi tím, kdy možný přínos léku pro pacienta převažuje nad potenciálními riziky (nežádoucí účinky, interakce). Také je třeba vzít do úvahy, že různé odborné zdroje mohou hodnotit tato rizika odlišně. Lékárník a lékař budou muset také zvážit nákup softwarových programů, které budou umět poskytnout informace o možných interakcích. Je možné, že samotný AISLP (program o lécích, který se velmi často vyskytuje v lékárnách) již nebude stačit.

Samozřejmě, zcela stranou ponechme otázku, zda jsou data v úložišti na SÚKL bezpečná. To už je otázka pro specializované odborníky, kteří se touto problematikou zabývají. Předpokládám, že by měla být důkladně zabezpečena. Samotná anonymita dat by měla být zabezpečena již při jejich přenosu. Odborníci ze SÚKL uvádějí, že data jsou do úložiště elektronických receptů zasílána vždy s pseudonymizovaným identifikátorem pojištěnce. V databázích s primárními daty jsou data ukládána pod pseudonymizovaným identifikátorem pacienta. Identifikační čísla pojištěnce spolu s klíčem pro tvorbu pseudonymizovaných identifikátorů jsou ukládána v samostatné databázi. Klíč lze použít výhradně na žádost pacienta/zákonného zástupce o zřízení lékového záznamu pacienta. Přístup k lékovému záznamu pacienta ze strany SÚKL je možný výhradně v situacích ohrožení zdraví/života pacienta. Tak zní oficiální informace ze strany SÚKL.

Nakonec je třeba se ještě zmínit o tom, jak vlastně dlouho budou data archivována. Údaje v lékovém záznamu pacienta budou v úložišti uchovávány po dobu pěti let. Lékař nebo lékárník (případně další oprávněné osoby) budou však mít možnost zobrazit záznamy jen nejdéle za období jednoho roku od jejich vytvoření. 


...centrální uložiště je pořádně zabezpečeno.

Patří mezi kritické státní IT systémy, které jsou pod zvýšenou kontrolou Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Pro ochranu dat pacientů jsme skutečně udělali maximum možného. 

(Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pro deník Právo, 9. 5. 2019)


 

 

Závěrem

Lékový záznam určitě přinese mnoho pozitivního, bude jen zapotřebí se s ním naučit pracovat. Zní to sice jednoduše, že odborník nahlédne do záznamu, ale to je jen začátek. Bude také třeba tato data chránit, protože bezesporu pro mnoho obchodníků a reklamních agentů bez skrupulí budou mít cenu zlata. Navíc, pokud by nějakým způsobem tato data unikla "ven", mohou být zneužita nejrůznějším, bohužel často velmi ošklivým, způsobem. Ovšem je třeba zdůraznit, že opravdu osobně věřím, ač nejsem počítačový expert, že SÚKL, vědom si své odpovědnosti, anonymitu těchto informací "ohlídá". Takže je to, dá se říci, velké plus ovšem s nepřehlédnutelným otazníkem. Uvidíme, co nám přinese budoucnost, ale dá se oprávněně předpokládat, že pozitiva zavedení lékového záznamu převáží. 

PharmDr. Tomáš Arndt

Zdroje:

KUBEK, Milan. Lékový záznam pacienta. Angis revue. 2019, 12(duben-květen), 8-10. Dostupné také z: http://www.angisrevue.cz /.

HLAVÁČEK, Petr. Lékový záznam a jeho rizika očima programátora. Medical tribune. 2019, 15(1), A6. Dostupné také z: http://www.tribune.cz/tituly/mtr.

ČERMÁK, Luděk. ESÚKL a lékový záznam pacienta. Zdravotnické noviny. 2009, 58(26), 21. Dostupné také z: http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=432671.

Adam Vojtěch: Lékový záznam má být primárně nastavený na souhlas. Zdravotnické noviny. 2018, 67(50), 3.

VOCÍLKOVÁ, Andrea, Martin DUDEK, Zorjan JOJKO, et al. Sdílený lékový záznam - pomoc v léčbě, nebo špehování pacienta. Medical tribune. 2019, 15(8). Dostupné také z: http://www.tribune.cz/tituly/mtr.

KADEŘÁVKOVÁ, Lenka. Lékové interakce by mohl omezit lékový záznam i reforma primární péče, jenže... Terapie. Terapie pro manažery. 2019, 2019(2), 57.


Citace Adama Vojtěcha v textu jsou redakční poznámkou.

Zpět
Ochrana osobních údajů
©2015-18 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz