KALEIDOSKOP



MOLNUPIRAVIR: STUDIE JDE DO FINÁLE, LÉK MOŽNÁ DO KONCE ROKU V ČR

Molnupiravir - orálně podávaný lék na covid-19, vyvíjený společnostmi MSD a Ridgeback Therapeutic (výrobcem léku proti ebole), je u konce třetí fáze testování. V ní prokázal snížení rizika hospitalizace nebo úmrtí přibližně o 50 % ve srovnání s placebem, a to u ambulantně léčených pacientů s mírným a středním průběhem nemoci. Dokončení třetí fáze výrobci očekávají do několika týdnů. Následně ihned požádají v USA o povolení k nouzovému použití a současně podají žádosti regulačním agenturám po celém světě. Do konce roku 2021 chtějí vyrobit dávky pro deset milionů pacientů.

V klinické studii nikdo z pacientů s covidem-19, kterým byl molnupiravir podán, nezemřel a nezávislí poradci doporučili vzhledem k pozitivním výsledkům ukončit další nábor pacientů do studie.

„Data o účinnosti, která jsme získali ve třetí fázi klinického testování, prokazují, že molnupiravir dokáže významně snížit riziko hospitalizace a úmrtí pacientů s nemocí covid-19. Momentálně máme dostatek důkazů, abychom mohli experimentální část výzkumu ukončit a začneme se soustředit na administrativní kroky, které povedou ke schválení léku," říká Stefano Santangelo, generální ředitel MSD v České republice.

Ihned po ukončení třetí fáze testování požádají výrobci americkou agenturu FDA (Food and Drug Administration) o povolení nouzového používání léku. V zemích mimo USA budou podávat žádosti na místní regulační autority včetně Evropské lékové agentury EMA. Molnupiravir by se tak mohl stát prvním orálně užívaným antivirotikem proti nemoci covid-19. Výrobce už je v kontaktu i s českým ministerstvem zdravotnictví.

„Chceme, aby byl nový lék k dispozici pro české pacienty co nejdříve. Ministerstvo jsme oslovili k jednání, abychom zjistili, jak můžeme společně postupovat, aby - v případě schválení - našel nový lék co nejkratší cestu i k českým pacientům," dodává Jakub Zadák, který má v MSD na starosti vstup nových produktů na trh.

Molnupiravir je experimentální orálně podávaný antivirotický lék, který brání množení viru SARS-CoV-2 v těle pacienta tak, aby nedošlo k těžkému průběhu onemocnění covid-19. Ve studii molnupiravir zabránil u poloviny léčených pacientů s covidem-19 tomu, aby skončili v nemocnici nebo zemřeli. Pacienti zařazení ve studii užívali čtyři tablety léku dvakrát denně po dobu pěti dnů. Více ZDE (zdroj: MaVePR)


SPEKTRUM REGISTROVANÝCH ANTIBIOTIK ROZŠÍŘÍ FLUKLOXACILIN

Flukloxacilin je protistafylokokový penicilin podobný oxacilinu. O toto doplnění palety využitelných antibiotik se již více než 10 let snažili odborníci sdružení v Poradním orgánu pro antiinfektiva při SÚKLu a v Subkomisi pro antibiotickou politiku při ČLS JEP. Od počátku 90. let, kdy byla ukončena výroba českého oxacilinu, chybí na našem trhu orální protistafylokokový penicilin. K ambulantní léčbě stafylokokových infekcí byl v nouzi používán cefadroxil, klindamycin a další přípravky, které mají širší spektrum působení a jsou primárně určeny pro jiné indikace. Flukloxacilin je nyní zařazen mezi tzv. základní esenciální antibiotika, jejichž trvalou dostupnost by měl garantovat stát (Věstník MZ ČR, 2020, částka 12, str. 39-50).

V ČR jsou nyní registrovány dva nové přípravky obsahující flukloxacilin; každý z těchto přípravků je dodáván jiným výrobcem: 

Flucloxacilina Azevedos, tobolky 500 a 250 mg, pro orální léčbu. Tento přípravek je registrován od června 2020 a distribuován na základě specifického léčebného programu. Flucloxacillin Fresenius Kabi 2 g plv., k parenterální aplikaci, registrovaný od června 2021. Toto antibiotikum je dobrou alternativou k běžně používanému oxacilinu, hlavní předností flukloxacilinu vůči oxacilinu je jeho delší biologický poločas (1 hod vs. 30 minut), což zlepšuje účinnost léčby.

O flukloxacilinu a jeho použití v praxi bude mj. referovat i Antibiotický den, který po roční pauze vynucené pandemií covidu-19 proběhne v Praze dne 20. 11. 2021. (infekce.cz)


VYZKOUŠEJTE SI ZDRAVOTNÍ VOLEBNÍ KALKULAČKU

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR proběhnou již 8. a 9. října 2021. Vyzkoušejte si Zdravotní volební kalkulačku, aplikaci iniciativy Diagnóza zdravotnictví, a zjistěte, která ze stran má ve svém programu zdravotní priority vám nejbližší.

Diagnóza zdravotnictví upozorňuje prostřednictvím lékařů, ekonomů a dalších nezávislých odborníků na nutnost provedení systémových změn v českém zdravotnictví.

„Reforma zdravotnictví představuje pro Česko už více než tři desetiletí jednu z nenaplněných výzev. Od počátku 90. let minulého století jsme sice zaznamenali pár výraznějších pokusů, ty ovšem v naprosté většině případů skončily neslavně. Některé se ani nedostaly do praxe, další měly jepičí život a v dlouhodobém kontextu českému zdravotnictví pomoci nedokázaly. Historie reforem českého zdravotnictví je tedy spíše jen historií neúspěšných pokusů o ně," říká hlavní tvář iniciativy Ivana Plechatá.  

Zdravotní volební kalkulačka nabízí sadu témat souvisejících zejména s budoucím financováním systému nebo kvalitou péče. Témata byla připravena s politology z občanského sdružení KohoVolit.eu. Výsledky kalkulačky zohledňují postoje politických stran a hnutí, které mají podle předvolebních průzkumů reálnou šanci dostat se do sněmovny. Výsledky jsou počítány z průměru odpovědí ANO a NE. Stejně se k jednotlivým tématům vyjadřovaly i oslovené politické strany. Čím vyšší počet těchto odpovědí tedy zvolíte, tím přesnějšího výsledku dosáhnete.
Aplikace je dostupná na www.diagnozazdravotnictvi.cz.


NECHTE SI VYŠETŘIT KONDICI SRDE

29. září je „Světovým dnem srdce". Jedná se o akci poprvé konanou v roce 2000 a organizovanou každoročně Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací. Smyslem a poselstvím Světového dne srdce je znovu upozornit, že chorobám srdce lze předejít. Čísla týkající se onemocnění srdce jsou totiž stále alarmující! I přes pokroky medicíny v posledních desetiletích jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí ve státech Evropské unie. Každý rok zde přibývá více než 6 milionů nových případů a více než 1,8 milionu úmrtí spojených s kardiovaskulárním onemocněním.

Laboratorní vyšetření lipidového profilu ukáže, jak jste na tom s kardiovaskulárním rizikem.

Více ZDE


100 LET SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ V HLAVOVĚ ÚSTAVU

Budova Hlavova ústavu byla otevřena v roce 1921, tedy právě před sto lety. Za tu dobu zde byl proveden nespočet pitev, toxikologických vyšetření a znaleckých posudků, které pomohly objasnit onemocnění, úrazy, intoxikace i velké kriminální případy. Zjišťování příčin smrti je kromě výuky a vědecké práce hlavní činnost Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Proto zde lékaři pitvají a zkoumají makroskopické a mikroskopické změny lidských tkání. Provádí se tu dva druhy pitev - zdravotní a soudní.

Pitvy zdravotní jsou indikovány prohlížejícím lékařem na místě nálezu těla, tedy mimo zdravotnické zařízení. Účelem těchto pitev je určit příčinu smrti. Při podezření na intoxikaci zemřelé osoby se provádí také toxikologické vyšetření.

Pitvy soudní nařizují orgány činné v trestním řízení a jejich konečným výsledkem je znalecký posudek, přičemž nejde vždy jen o úmrtí. Ústav se v minulosti podílel na vyšetřování mnoha nechvalně proslulých zločinů, jako třeba v případě tzv. spartakiádního vraha Jiřího Straky, nebo neobjasněného úmrtí Jana Masaryka.

Pitevní nález a jeho souvislosti s újmou na zdraví a zdravotními následky se zkoumají i u živých osob. Primářka Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN MUDr. Klára Neureutterová vysvětluje, že pitva může mít i svého druhu preventivní efekt: „Když lékaři během pitvy zjistí závažné infekční onemocnění, jako například tuberkulózu či momentálně infekci covidu-19, mají povinnost to nahlásit na hygienickou stanici, která může přijmout další opatření."

Toxikologické pracoviště vyšetřuje podezření na otravu neznámou látkou 24 hodin denně sedm dní v týdnu, a kromě toho provádí například i rozbory krve řidičů, kteří požili před jízdou alkohol nebo jiné omamné látky.

Soudní lékař se musí vyznat v hned několika medicínských oborech.

„Základem je dobrá znalost patologie. Ten, kdo se chce soudnímu lékařství věnovat, musí absolvovat specializační výcvik na patologii a teprve pak na soudním lékařství - trvá to celé pět let," vysvětluje zástupce přednosty doc. MUDr. et MUDr. Alexander Pilin, CSc.

Soudní lékařství se stále vyvíjí a vědci v Hlavově ústavu již mnohokrát významně přispěli k rozvoji svého oboru. V současnosti se odborníci pomocí molekulárně genetických metod podílí na studiu náhlé srdeční smrti u mladých osob, zabývají se také možnostmi identifikace osob stomatologickými metodami a rozvíjejí se tu i metody forenzní molekulární biologie. V oblasti toxikologie vědci zkoumají nové návykové látky a vyvíjí metody potřebné pro diagnostiku intoxikací a nadužívání drog.

První posudky již v 17. století 

Počátky soudního lékařství v českých zemích sahají daleko do 16. století, kdy se objevují zprávy o přítomnosti ranhojičů, léčitelů a chirurgů u podezřelých úmrtí nebo u podezření na otravu. Pražská lékařská fakulta začala podávat odborné posudky již v druhé polovině 17. století. Z té doby se dochovaly zprávy o exhumaci těla k posouzení, zda na těle byly bodné rány. 

Zásluhou profesora Hlavy se začala od roku 1908 projektovat stavba současné budovy v dnešní Studničkově ulici. Monumentální novoklasicistní stavba s prvky purismu a funkcionalismu byla dokončena v roce 1921. Současný Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vznikl v roce 1999 sloučením dvou pracovišť - Ústavu soudního lékařství a Ústavu pro toxikologii a soudní chemii. 

Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK, foto Hlavův ústav (zdroj  1. LF UK)


PRAKTICI RADÍ, JAK NA LÉČBU COVIDU A KDY VOLAT SANITU

Co dělat, když mám příznaky covidu-19? Kdy a jak komunikovat s praktikem? Kdy jet do nemocnice? Toto jsou nejčastější otázky, které pacienti vznášejí na své praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP proto vydala soubor rad, které pacientům usnadní orientaci v systému zdravotní péče.

„Vzhledem k tomu, že pravidla pro návštěvy lékařů, dobu karantény a izolace a další doporučení související s infekcí covid-19 se za poslední dva roky nesčetněkrát překotně měnila, jsou naši pacienti často zmatení, jak vlastně mají při podezření na nákazu postupovat," vysvětluje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. „Proto jsme s kolegy dali dohromady přehledné informace, které budeme aktualizovat dle momentální situace a pacienti je najdou stále na stejném místě," dodává lékařka, která je jednou z autorek zmiňovaných doporučení.

......

Doporučení  na webu Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP v sekci Informace pro pacienty ZDE

......

„Kromě podrobného přehledu, jak postupovat při podezření na infekci horních cest dýchacích, včetně doporučení pro samoléčbu, zde pacienti najdou také návod, při jakých projevech je již nutné volat rychlou záchrannou službu," popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP.

Lékaři to doporučují zejména při ztíženém dýchání - pocitu nedostatku vzduchu, zadýchávání se při minimální námaze, chůzi či mluvení, promodrávání rtů a obličeje, bolesti na hrudi, zmatenosti nebo poruše vědomí. U vybraných pacientů doporučují praktičtí lékaři domácí monitoraci saturace (nasycení) krve kyslíkem pomocí tzv. pulzního oxymetru. Je to jednoduchý přístroj připínající se na prst, který lze zakoupit např. v prodejně zdravotnických potřeb, někteří lékaři jej pacientům zapůjčují.

Lékaři přehledně zpracovali také informace o často diskutovaných nežádoucích účincích vakcín proti covidu-19.

„O reakcích po očkování koluje ve společnosti řada fám, proto jsme připravili přehled těch běžných, kterých není třeba se obávat, a návod, jak si s nimi poradit doma. Zároveň ale upozorňujeme i na reakce závažnější, aby naši pacienti věděli, jak se projevují a co v takovém případě dělat," popisuje MUDr. Bezdíčková.

Zájemci na webu najdou také nabídku očkování některých ordinací praktických lékařů, kteří očkují proti covidu-19 i neregistrované pacienty a vakcíny mají aktuálně k dispozici. (Informace pro pacienty - Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP (svl.cz), MaVePR)


NA 40 TYPŮ HPV OHROŽUJE ŽENSKÉ ZDRAVÍ. OCHRANOU JE OČKOVÁNÍ

V Česku lékaři ročně objeví rakovinu děložního čípku u více než 800 žen, téměř 400 z nich na něj zemře. Postihuje zejména ženy v plodném věku, maxima výskytu dosahuje ve věku 45 let. Za přibližně 70 % všech nádorů děložního hrdla mohou sexuálně přenosné lidské papilomaviry (HPV) typu 16 a 18. Na rozvoji tohoto rakovinného bujení se však podílí i desítky dalších virů.

„Zjistili jsme, že rozvoj nádorů děložního hrdla způsobuje několik typů lidských papilomavirů. Zkoumali jsme vzorky tkáně u žen s přednádorovými změnami hrdla děložního různého stupně. Pozorovali jsme také dlaždicobunečné karcinomy hrdla děložního, anální karcinomy, karcinomy vulvy a vaginy a karcinomy hlavy a krku. U všech typů rakovin jsme našli velmi omezený počet různých typů HPV. Nejčastěji to byl typ 16. Jediná výjimka byl právě karcinom děložního hrdla, kde byl počet různých typů HPV řádově vyšší," popisuje viroložka RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.

Drtivou většinu případů karcinomu děložního hrdla způsobují HPV (až 99 % z nich), které jsou v populaci vysoce rozšířené. V současné době jsou genitální typy HPV nejčastěji sexuálně přenosnou virovou infekcí. V průběhu života se s ní setká až 80 % sexuálně aktivních žen a mužů, přičemž k první infekci dochází velice záhy po zahájení sexuálního života. Záchytu nádorů v časném stadiu, kdy je ještě možné jej chirurgicky odstranit, pomáhá lékařům plošný screening v ordinacích gynekologů.

Účinnou prevencí je očkování proti HPV, které hradí dívkám i chlapcům ve věku 13 let zdravotní pojišťovny. Vakcín je více druhů, a jak vyplývá ze zjištění vědců, lepší ochranu poskytují vakcíny působící proti více typům HPV, například devítivalentní vakcína vykazuje až 90% ochranu.

„Vzhledem k tomu, že typů HPV, které mohou vyvolat nádory a přednádorové změny hrda děložního, je přes 40, je logické, že vakcína, která chrání proti infekci více typy HPV, skýtá komplexnější ochranu. Ze studií vyplývá, že devítivalentní vakcína má až 90% účinnost, pokud je aplikována před HPV infekcí, tedy před zahájením pohlavního života," vysvětluje RNDr. Tachezy.

„Překlenovací studie u dětí, kdy byli devítivalentní vakcínou očkováni chlapci a dívky ve věku 9-15 let a mladé ženy ve věku 16-26 let, navíc ukázala, že dosažené hladiny protilátek proti všem devíti antigenům jsou vyšší u dětí než u mladých žen. Proto k maximálnímu efektu vakcín ve smyslu snížení výskytu řady nádorových onemocnění žen a mužů povede především očkování dětí před zahájením pohlavního života," dodává viroložka.

Letos poslanci v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění schválili možnost hrazení všech vakcín proti HPV, tedy i těch vícevaletních, s nejširší ochranou. Novela má nabýt platnosti už od 1. 1. 2022. Do té doby, tedy do konce letošního roku, však musí ministerstvo zdravotnictví o této změně rozhodnout vyhláškou.

17. listopadu si připomínáme Světový den cervikálního karcinomu a WHO při jeho příležitosti upozorní na nutné zrychlení úsilí o eliminaci rakoviny děložního čípku na celém světě. (MaVePR)


KRYTÍ S LIPOFOSFONOXINY NA KOŽNÍ INFEKCE

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Technické univerzity v Liberci vyvinuli ve spolupráci s vědci Mikrobiologického ústavu AV ČR, Kliniky popáleninové medicíny 3. lékařské fakulty UK a Univerzity P. J. Šafárika v Košicích nový antibakteriální materiál, který kombinuje netkané nanotextilie s unikátními sloučeninami s antibiotickým účinkem.

Vzhledem k tomu, že se stále více kmenů bakterií stává rezistentními vůči běžným antibiotikům, roste potřeba nových látek s antibiotickými účinky. Velmi nadějnou novou třídou látek jsou tzv. lipofosfonoxiny (LPPO) vyvinuté v týmu Dominika Rejmana z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s Liborem Krásným z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ).

„Lipofosfonoxiny představují velkou naději pro novou generaci antibiotik. Nemusí pronikat do bakterií, ale působí na povrchu, kde narušují bakteriální buněčnou membránu. Díky tomu jsou schopné ničit bakterie účinně a rychle," říká Dominik Rejman z ÚOCHB.

„Velkou výhodou LPPO je limitovaná schopnost bakterií vytvářet si vůči nim rezistenci. V experimentu trvajícím několik týdnů se nám nepodařilo nalézt bakterie odolné vůči těmto látkám, zatímco proti známým antibiotikům vznikala rezistence relativně snadno," vysvětluje Libor Krásný z MBÚ.

LPPO mají potenciál zejména tam, kde je potřeba okamžitý cílený zásah, jako v případě kožních infekcí. Pro takové použití je však třeba zkombinovat tyto látky s vhodným materiálem, který zajistí jejich lokální účinek bez nutnosti dostávat je do oběhového systému. Takovým vhodným materiálem se ukázala být polymerní nanovlákna vyvinutá v týmu Davida Lukáše z Technické univerzity v Liberci. Vědci je zkombinovali s látkami LPPO a připravili tak nový typ obvazového materiálu pro kožní rány s bakteriální infekcí. Jeho hlavní výhodou je, že antibakteriální LPPO se z něj uvolňují postupně a v závislosti na přítomnosti a rozsahu infekce.

Z aplikačního hlediska je materiál NANO LPPO zajímavý pro výrobce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.

Výsledky rozsáhlé interdisciplinární studie byly publikovány v časopisu Scientific Reports ZDE. (ÚOCHB)


HYPERTENZÍ TRPÍ V ČR JIŽ TŘICÁTNÍCI

Solnička a půllitr s pivem - obraz prostřeného stolu v řadě českých domácností. Tato dvojice v kombinaci s nedostatkem pohybu a vznikem obezity pak podle kardiologů přispívá ke stávajícímu počtů pacientů s vysokým tlakem. Přestože se za posledních 35 let podařilo výskyt v populaci mezi 25. a 65. rokem snížit o 6 % na 41,5 %, podle odborníků to není důvod k uspokojení. Za celkový pokles může zejména zlepšení situace u žen, kde výskyt klesl o téměř 10 %.

„Za posledních 35 let se nám daří zejména díky dobré léčbě, kterou pacienti dobře snáší, a změně životního stylu snižovat celkovou prevalenci hypertenze. Nyní však pozorujeme stagnaci nebo i vyšší výskyt u mladších pacientů, zejména pak u mužů. V generaci třicátníků trpí vysokým tlakem každý pátý. Největší nárůst pak pozorujeme kolem 50. roku života a v 70 letech už trpí hypertenzí dvě třetiny obyvatel," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.

Podle nedávné studie u skupiny mužů mezi 25 a 65 lety v průměru klesla za posledních přibližně 35 let prevalence hypertenze o 1,8 %. U žen to naopak bylo celých 9 %. A zatímco u žen klesala ve všech věkových skupinách, u můžu jich ve skupině 55-65 let naopak o téměř 2 % přibylo.

Podle odborníků je růst případů vysokého tlaku podmíněn i regionálně

„Výskyt onemocnění je zvýšený v oblastech s vyšším výskytem obezity, ale i v těch regionech, kde je lepší povědomí o zdravém životním stylu a občané dbají lépe o své zdraví," říká prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., předseda České společnosti pro hypertenzi.

Za poslední tři dekády se také výrazně zlepšily možnosti léčby a počet léčených pacientů - u můžu vzrostl o 40 % (z 21 na 61 %), u žen pak bezmála o 26 % (z 39 na 65 %). Ne vždy to podle odborníků stačí.

„Obecně je léčba třeba v situaci, kdy pacientovi dlouhodobě vyskočí krevní tlak nad 140/90 mm Hg a více. Léčba většinou funguje dobře s dobrou tolerancí. Potíž ovšem je, že ne každý léčbu dodržuje. Navíc řada pacientů svou hodnotu krevního tlaku dlouhodobě nesleduje a jsou i tací, kteří se chlubí, že 20 let nebyli na preventivní prohlídce," říká prof. Linhart.

Podle prof. Linharta k dobrému tlaku nejvíce přispěje fyzická aktivita, omezení konzumace soli a také je třeba si uvědomit, že není normální pít každý den alkohol. Není naopak potřeba si zakazovat pití kávy, jelikož žádný výzkum neprokázal, že by významně ovlivňovala vysoký tlak. (MaVePR)


Zpět