JAK SE DNES ŽIJE VYSOKOŠKOLÁKŮM?



Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR a výzkumným konsorciem psychologů prováděla dotazování na českých vysokých školách v období po třetí vlně pandemie COVID-19 (od poloviny května do konce června). Z šetření vychází, že studenti dodržovali na konci semestru výrazně více preventivních opatření proti nemoci COVID-19 než obecná populace lidí ve věku 18-34 let. Také byli oproti obecné populaci mladých lidí výrazně více nakloněni vakcinaci. Finanční zajištěnost studentů se během pandemie COVID-19 prudce propadla, negativně se na nich podepsal především výpadek placené práce. Míra symptomů deprese u studentů odpovídá výsledkům z jara 2020 a stále je zvýšená oproti předpandemické situaci. Negativně na duševní stav studentů působily ztížené podmínky studia (distanční výuka).

Současný projekt navazuje na výzkum Sociologického ústavu AV ČR a Fakulty sociálních věd UK z jara 2020 zaměřený na VŠ studenty a na to, jak se jich první vlna pandemie dotkla v oblasti studií, duševní pohody a dalších příbuzných témat. Šetření mohlo proběhnout díky projektu START/SOC/047, který byl podpořen z projektu Grantová schémata na UK. Sběr dat probíhal online od 18. 5. do 30. 6. 2021, byli zapojeni studenti z více než 13 českých veřejných, 2 státních a 8 soukromých univerzit. Celkem jsou k dispozici data od 9595 respondentů.

Dodržování opatření a očkování u studentů

Sběr dat probíhal v období po odeznění třetí vlny pandemie, přesto studenti VŠ deklarovali dodržování většiny jmenovaných preventivních opatření.  Vysokoškolští studenti dodržovali na konci minulého akademického roku nadprůměrný počet preventivních opatření: ve srovnatelné otázce ve výzkumu Život během pandemie od PAQ Research během stejného období ve věkové skupině 18-34 let překročilo hranici 50 % pouze nošení roušky nebo respirátoru. Častější mytí rukou dodržovalo pouze 35 % respondentů ve věku 18-34 let ve výzkumu PAQ Research, v našem případě to bylo 72 % vysokoškolských studentů.

Z deseti dotazovaných preventivních opatření jich studenti průměrně dodržovali 4,54. Žádné protiepidemické opatření nedodržovalo 2,5 % vysokoškolských studentů. Čtyři nejzákladnější opatření (krytí úst a nosu, užívání dezinfekce, hygiena rukou a omezení sociálních kontaktů) dodržovala třetina respondentů.

Velká část dotazovaných vysokoškoláků deklarovala, že byli naočkováni proti nemoci covid-19 již na začátku léta (18 %), přičemž 63 % studentů vyjadřovalo ochotu nechat se naočkovat. Pouze 6 % rozhodně nemělo o očkování zájem. To kontrastuje s výsledky PAQ Research, kdy ve skupině mladých lidí (18-34 let) bylo 16 % rozhodných odpůrců očkování, zatímco naočkovaných nebo k očkování ochotných respondentů bylo celkem 57 % (v našich datech 81 %) (zdroj: výzkum Život během pandemie). Vysokoškolští studenti jsou tedy na rozdíl od obecné populace mladých lidí daleko více nakloněni očkování proti nákaze covid-19.

Finanční situace studentů

Finanční zajištěnost studentů klesla z cca 88 % před pandemií na cca 71 % během pandemie (v čase sběru letošního května až června). Nyní zhruba 16 % studentů podle svých slov nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na pokrytí svých měsíčních výdajů.

Více jak polovina studentů měla před pandemií covid-19 práci převyšující 8 hodin týdně. Téměř třetina (28 %) z těchto respondentů o svoji práci během pandemie přišla.  Studenti typicky pracují brigádně, nejčastěji formou dohod o provedení práce, a proto se na ně nevztahovaly žádné vládní kompenzace dopadu COVID-19. Nedostatkem finančních prostředků jsou ohroženi především studenti bakalářského stupně, celkem cca pětina z nich udávala, že během letošního sběru dat na počátku léta neměla dostatek finančních prostředků na pokrytí měsíčních výdajů oproti zhruba 12 % u magisterských a doktorských studentů.

Studenti a psychické zdraví

Depresivita vysokoškolských studentů se nezměnila, ustálila se na vysokých hodnotách z počátku pandemie. Před pandemií covid-19 byl podle European Social Survey průměr depresivních symptomů u českých VŠ studentů 1,5 na čtyřbodové škále (měřeno v roce 2014), po třetí vlně pandemie byl průměr 2,4 - jedná se tedy o výrazný nárůst. 

Co mělo vliv na duševní stav studentů? Vyšší úroveň depresivních symptomů indikovaly studentky. Nedostatek finančních prostředků měl též negativní efekt na depresivitu studentů. Studenti, kteří indikovali stres z důvodu změn ve výuce (distanční výuka) způsobený pandemií covid-19, měli vyšší úroveň symptomů deprese. Silný negativní efekt na příznaky deprese měla obava z nedokončení ročníku. Naopak protektivní efekt proti depresi měl stálý partnerský vztah.

Zdroj: Sociologický ústav AV ČR

Zpět