Kontaminovaná voda, ať už v důsledku povodní nebo jiných příčin, může představovat vážné zdravotní riziko. Znečištění vody může být způsobeno různými látkami, včetně bakterií, virů, parazitů, chemických látek a dalších, lidskému organismu škodlivých materiálů.
JAK ZDRAVÍ ŠKODÍ ZÁPLAVOVÁ VODA?
Mezi hlavní rizika kontaktu s kontaminovanou vodou patří rozvoj infekčních onemocnění:
Pokud by byl člověk přímo vystaven kontaktu s kalnou vodou, ať během záplav, nebo při likvidaci jejich následků, můžou se u něj objevit i kožní projevy ve formě dermatitid nebo plísňových infekcí kůže. Hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážka, teplota, dýchací či zažívací potíže je nutné lékařsky vyšetřit. Ošetřujícího lékaře by měl jedinec upozornit na skutečnost, že byl v kontaktu se záplavovou vodou. Při přemnožení komárů hrozí také záplavové horečky. A zkontrolujte si také platnost očkování proti tetanu!
U průmyslových či chemických závodů, které byly zatopené a následně zde probíhá úklid, je riziko zdravotních potíží, které se odvíjejí od typu kontaminantu: těžké kovy, pesticidy, další průmyslové chemikálie. Voda může být dále znečištěna fekáliemi, průmyslovými odpady, hnojivy a dalšími látkami. Je důležité zdůraznit, že kontaminace půdy nebo předmětů může přetrvávat i po odeznění povodně a představovat dlouhodobé zdravotní riziko.
Riziko leptospirózy je u nás stále aktuální
Jak v souvislosti s rozsáhlými záplavami, které aktuálně postihly Čechy i Moravu, připomíná Státní zdravotní ústav (SZÚ), patří mezi popovodňová rizika lidí pracujících při odstraňování škod po záplavách i jinak málo frekventované bakteriální onemocnění - leptospiróza. SZÚ ukazuje na příkladu ze starších, v živé paměti většiny z nás katastrofálních povodní na Moravě (1997) a v Čechách (2002), je leptospiróza jediná nákaza, jejíž nemocnost se tehdy 3-5násobně zvýšila oproti běžnému výskytu v naší populaci.1 Jinak byl zvýšený výskyt evidován jen mimořádně, například u skupinových lokálních epidemií leptospirózy profesionálního či rekreačního charakteru ve druhé polovině minulého století. Onemocnění těžkou formou leptospirózy (Weilova choroba) způsobilo během zmiňovaných starších povodní i úmrtí, nevyjímaje záchranáře, kteří pracovali na sanačních pracích v záplavovém území.
Leptospiróza je zoonóza, jejíž specifická nemocnost se normálně v našich klimatických podmínkách pohybuje kolem 0,3 hlášených případů na 100 000 obyvatel. Epidemické výskyty u nás výrazně ovlivňují dva přírodní fenomény: periodické přemnožování drobných hlodavců a povodně. Z epidemiologických opatření je proto důležité důsledné provádění deratizace v lidských sídlištích, hospodářských budovách, na skládkách odpadků, v potravinářských závodech, jatkách, v kanalizační síti atd. Preventivně je dobré bránit v průniku hlodavcům do lidských obydlí a minimalizovat kontakt s kontaminovanou vodou. Očkování proti leptospiróze u lidí se u nás neprovádí. Váš pes ale může být očkován.
Leptospiróza se šíří močí infikovaných zvířat (zejména hlodavců, ale i dalších domácích nebo divokých zvířat). Leptospirózou nemocná zvířata vylučují leptospiry do vnějšího prostředí po celý svůj život. Lidé jsou s největší pravděpodobností infikováni nepřímým kontaktem s leptospirami, které se uvolňují do prostředí při pracovních činnostech (odklízení následků povodní, práce v kanalizaci apod.) nebo při rekreaci (např. vodní sporty, zahradnictví). Voda kontaminovaná močí nemocných hlodavců je výborným vehikulem při dalším přenosu pohyblivých spirálovitých bakterií na člověka i další zvířata. Leptospiry se mohou dostat do lidského těla odřeninami nebo poraněnou kůži, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo po kousnutí zvířetem. Ve vodě a v půdě kontaminované močí infikovaných zvířat mohou bakterie přežít na týdny až měsíce. Leptospiry jsou vylučovány močí člověka a zvířete obvykle 1 měsíc po akutním onemocnění.
Zásady bezpečného pobytu v zatopené lokalitě a při odklízení následků povodní:
Projevy onemocnění leptospirózou
Vodu jako zdroj nákazy uvádí v anamnéze až 40 % hlášených pacientů.1 Po zkušenostech z minulých povodní se budou lékaři v první linii styku s pacientem více na leptospirózu při diferenciální diagnostice zaměřovat. Přibližně 90 % klinických onemocnění se projevuje jako nespecifické akutní horečnaté onemocnění. Asi v 10 % přechází do závažného, potenciálně smrtelného onemocnění s multiorgánovým selháním. Typickými příznaky infekce jsou dvoufázové horečky 39-40 oC, zimnice, bolesti svalstva (hlavně šíjové a lýtkové), konjunktivitida až episkleritida, bolesti hlavy s meningismem, postižení ledvin a jater, žloutenka, gastrointestinální příznaky, zánět plic, splenomegalie, lymfadenitida, zvýšená krvácivost a další. Nemocný člověk podléhá povinnému hlášení hygienické službě, musí být léčen a hospitalizován na infekčním oddělení nemocnic.
Diagnostiku leptospirózy zajišťují regionální laboratoře hygienické služby (Zdravotní ústavy) na základě protilátek v séru nemocných. Po prožitém onemocnění vzniká solidní, ale přísně specifická imunita jen pro příslušný druh leptospir.
Nutno také vědět, že onemocnět infekčními chorobami mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata. Některá z nich se pak dál mohou přenášet na lidi.
Ministerstvo zdravotnictví spolu se SZÚ připravilo sadu doporučení jak při povodních a následném odstraňování jejich následků postupovat pro maximální ochranu zdraví. Letáky najdete na https://mzd.gov.cz/jak-behem-povodni-postupovat-pro-ochranu-zdravi/
Další informace k ochraně zdraví při povodních naleznete na stránkách mzd.gov.cz a szu.cz, také na sociální síti X @Hygiena_cz.
-red-
Literatura:
1. Zitek K., Beneš Č. Dlouhodobá epidemiologie leptospirózy (1963-2003) v České republice. Epidemiol.Mikrobiol.Imunol. 54, 2005, č. 1, s.21-26.
Na 12. říjen připadá Světový den artritidy. Během osvětových akcí mají pacienti i veřejnost možnost zdarma promluvit si o svých potížích s revmatology, osteology, dermatology nebo fyzioterapeuty aj. Mottem letošního ročníku je „Včasná péče - silnější obrana.“ Osvětový den startuje v pražské Spojce Karlín 6. října v 10 hodin. Jeho součástí bude i křest prvního komiksu pro teenagery s revmatem. Právě možnost osobních konzultací přilákala loni na obdobnou akci stovky pacientů. Odborníci na ní poskytli přibližně 120 konzultací. Organizátorem je pacientská organizace Revma Liga ČR.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.