Česko tloustne a je čím dál tím nemocnější. Tiše tu „bobtná" epidemie diabetu 2. typu. Každoročně u nás přibude zhruba 30 000 nově diagnostikovaných pacientů s cukrovkou. Ve věku nad 65 let už nemocí trpí každý třetí. Odborníci o situaci diskutovali na 29. jihočeském diabetologickém dni, který proběhl 8. prosince.
V České republice žije přes 1 000 000 pacientů s cukrovkou, podle odhadů by jich do roku 2030 mělo být téměř 1 300 000. „Situace se dlouhodobě nevyvíjí vůbec dobře. Lidé tloustnou, s čímž souvisí přírůstek pacientů s cukrovkou 2. typu a s tím spojených přidružených onemocnění," říká MUDr. Ondřej Vrtal, vedoucí diabetologického centra Nemocnice České Budějovice. Podle něj za neustálým nárůstem počtu pacientů stojí zejména špatná životospráva. „To je problém v celé České republice. Málo se hýbeme, máme velkou spotřebu vysoce energetických jídel, alkoholu, hlavně piva," vypočítává MUDr. Vrtal. Mnoho pacientů si podle něj příliš neuvědomuje, jaké další komplikace s sebou cukrovka přináší. Ta přitom ničí kardiovaskulární systém, ohrožuje ledviny a škodí i nervům - proto se diabetikům horší zrak nebo trpí neuropatií.
„Diabetici mají výrazně vyšší riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody a na tyto komplikace také častěji umírají. Cukrovka je v Česku nejčastější důvod slepoty, potřeby dialýzy v důsledku selhání ledvin nebo neúrazové amputace dolní končetiny u takzvané diabetické nohy," popisuje MUDr. Vrtal.
Než lékaři začnou předepisovat léky, snaží se nemoc u pacientů zvrátit úpravou životosprávy.
„S tím máme u nás v nemocnici obecně problém, pacienti nechtějí dodržovat ani základní režimová opatření. Přitom pokud by se začali hýbat, jedli zdravěji a zhubli, často diabetes vůbec nemusíme řešit. Řada pacientů také zanedbává prevenci u praktického lékaře, a tak o své cukrovce dlouho ani neví," popisuje situaci MUDr. Vrtal. Do nemocnice je tak často přivádí úplně jiný zdravotní problém, který však s cukrovkou souvisí - například covid-19, jenž diabetiky ohrožuje výrazně více. V roce 2021 u nich byl dokonce nejčastější příčinou úmrtí. Prevence v podobě pravidelných prohlídek je tak podle MUDr. Vrtala klíčová.
Životně důležitým orgánům škodí už tzv. prediabetes, tedy stav, který cukrovce předchází. Na ten lékaři většinou reagují doporučením změny životosprávy. Co se týče samotného diabetu, lékaři mají k dispozici široké možnosti terapie, včetně moderní léčby tzv. glifloziny.
„Jedná se o skutečně velmi účinné preparáty, které vedle toho, že léčí cukrovku a pomáhají pacientům zhubnout, snižují i riziko kardiovaskulárních komplikací a poškození ledvin," říká MUDr. Vrtal.
I přesto se zatím tyto léky dostanou pouze asi k 10 % diabetiků. Nasazení moderních léků jako jsou glifloziny nebo analoga GLP-1 se v současné době odvíjí od hodnot tzv. glykovaného hemoglobinu v krvi nebo Body Mass Indexu (BMI) konkrétního člověka.
„Nastavené hodnoty jsou ovšem nesmyslně vysoké. To v praxi znamená, že na léky dosáhnou především pacienti, kteří jsou ve špatném stavu, obézní a často již zatíženi následky diabetu," říká MUDr. Vrtal. Nyní mají ti, kteří se nevejdou do nastavených hodnot, jedinou možnost - léky si platit sami. Například u gliflozinů se jedná zhruba o tisíc korun měsíčně, což může být pro diabetiky, většinově v důchodovém věku, problematické.
„Bohužel tak nemůžeme využít léčebný potenciál léků u pacientů, kteří jsou na tom zatím relativně dobře, a nelze je preventivně ochránit od budoucích zdravotních potíží," popisuje MUDr. Vrtal.
Počty pacientů stále rostou a přibývají stále mladší ročníky, zejména kvůli obezitě, která je jednou z roznětek k rozvoji diabetu 2. typu. S nadváhou má podle expertů nyní problémy až 55 % obyvatel České republiky. „Nasazení gliflozinů dává smysl obzvlášť u těch, kteří ještě nemají orgány nevratně poškozené. Léky jim navíc pomáhají zhubnout, což je může vést k lepší životosprávě a celkově zlepšit jejich stav," vypočítává MUDr. Vrtal.
Současný systém je podle lékařů demotivující, protože znevýhodňuje pacienty, kteří se snaží se svým stavem něco dělat, a přístup k nejmodernější léčbě je jim tak paradoxně odepřen. „My diabetologové s pojišťovnami dlouhodobě jednáme o uvolnění preskripčních omezení tak, aby se moderní léčba dostala k více pacientům než doposud. Podle mě by však nebylo od věci do úhrady zavést i motivační faktor, který by zohledňoval například to, zda se pacientovi daří hubnout," uzavírá MUDr. Vrtal.
Zdroj: MaVe PR
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz