Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se v České republice metodou GIFT narodilo první dítě „ze zkumavky", došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok s početím tisícům párů.
Začátky IVF přitom jednoduché nebyly. Profesor Ladislav Pilka, otec prvního dítěte „ze zkumavky", neměl k dispozici moderní techniku ani odborné publikace. Myšlenky na umělé oplodnění se však navzdory složitým podmínkám a neúspěšným pokusům nevzdal. Dítě, které se díky němu a jeho týmu touto metodou v roce 1982 narodilo, navíc nebylo první jenom u nás - ale v celém tehdejším východním bloku.
„V medicíně to tehdy byla obrovská událost. Za uplynulých 40 let ale došlo k velkému posunu, umělé oplodnění je dnes dostupné všem a jeho úspěšnost se výrazně zvýšila. Lidé přistupují k reprodukční medicíně jako k běžnému lékařskému oboru," popisuje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař české reprodukční kliniky Reprofit a bývalý kolega prof. Pilky.
................................
Gynekolog, porodník a průkopník IVF v České republice, prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., působil od roku 1968 na II. gynekologicko-porodnické klinice v Brně. V letech 1980 až 1988 byl vedoucím Centra asistované reprodukce ve FN a porodnici Brno. Do roku 1998 byl přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky, poté působil na Klinice reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a na klinice Reprofit International v Brně. V letech 1990-1993 byl předsedou Československé gynekologicko-porodnické společnosti ČLSP JEP.
V roce 1982 umožnil prof. Pilka se svým brněnským týmem narození prvního dítěte ze zkumavky v tehdejším Československu i celém komunistickém bloku. Spolu s dalšími embryology dosáhl světového prvenství zavedením metody GIFT, což je přenos pohlavních buněk do vejcovodu. Tato metoda spočívá v tom, že se spermie a vajíčko spojí v laboratoři, a poté se zavedou do vejcovodu ženy, kde dochází k oplodnění a zahnízdění embrya.
................................
Léčba neplodnosti se nejprve týkala jenom žen, které měly neprůchodné vejcovody, až později začali lékaři zkoumat i kvalitu vajíček a spermií nebo poruchy ovulace.
Jedním ze zásadních milníků úspěšnosti asistované reprodukce se stalo zamrazování embryí.
„Embrya se začala zamrazovat v 90. letech minulého století. Do té doby se do vejcovodů nebo dělohy přenášela všechna vzniklá embrya. Dalším důležitým milníkem IVF se stalo vpíchnutí spermií do vajíčka - tzv. metoda ICSI," dodává MUDr. Otevřel.
K velkému posunu asistované reprodukce tak podle odborníků přispěly moderní technologie.
„Přirovnal bych to k rozvoji automobilového průmyslu. Jako když srovnáte auto z roku 1982 a to ze současné doby. Pořád jezdíme na pneumatikách a máme volant a pořád používáme vajíčka a spermie - zbytek je ale někde úplně jinde," popisuje předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.
„Princip IVF se nezměnil. Díky lepším lékům a technice, kterou dnes máme k dispozici, však umělé oplodnění provádíme mnohem efektivněji. Brzy nám do toho navíc vstoupí umělá inteligence," doplňuje MUDr. Machač.
Problémy s neplodností má v České republice v současné době 15-20 % párů. Pomocí IVF se v tuzemsku rodí každé 30. dítě.
„Asistovaná reprodukce je důležitou součástí léčby a její úspěšnost je vysoká. Zdaleka ale není schopna dorovnat celkový pokles porodnosti, ke kterému dlouhodobě dochází. Důvodů je více - kromě zhoršené plodnosti mají ženy méně dětí a stále častěji odkládají rodičovství na později," říká MUDr. Pavel Otevřel se vzpomínkou na prof. Pilku: „Byl to velký vizionář, pro kterého neexistovalo nic, co by se nedalo překonat. Když zjistil, že se ve Velké Británii narodilo dítě pomocí IVF, rozhodl se, že tady to půjde taky."
Podobně na něj vzpomíná i MUDr. Štěpán Machač: „Měl obrovské srdce a uznávala ho celá medicínská obec. Byl odborníkem na svém místě, který ve své době nemohl cestovat a neměl zahraniční zkušenosti. I přesto medicínu dokázal posunout o veliký krok dopředu. A je to člověk, který mi dal práci."
Prof. Pilka u příležitosti svých 80. narozenin v roce 2013 zavzpomínal na dobu, kdy IVF v ČR začínala. „Tehdy byla neplodnost vnímána jako ostuda a řada žen raději zůstala bezdětných. Také rodina prvního dítěte ze zkumavky si nepřála tehdy žádnou publicitu," okomentoval rok před svou smrtí prof. Pilka tehdejší vnímání asistované reprodukce.
Zdroj: MaVePR
UMĚLÁ INTELIGENCE POMÁHÁ S NEPLODNOSTÍ
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz