
V ročníku 2024 provází PharmDr. Tomáš Arndt čtenáře Magazínu historií slavných českých léků. Věříme, že stejně jako předešlé seriály autora, které můžete najít v záložce SERIÁLY, vás ten letošní zaujme.
V minulém článku byla zmíněna jedna ze specialit lékárnické rodiny Fragnerů - Pražská domácí mast, která se zprvu vyráběla jako "domácí specialita" v jejich lékárně U Černého orla na Malé Straně. Později přicházela na trh z továrny B Fragner v Praze - Dolních Měcholupech jako "specialita tovární".
Podobný osud měl Balzám dr. Rosy, který patřil k nejpopulárnějším specialitám.
Byl inzerován pod různými názvy, také například Dr. Rosy životní balsám nebo Rosův životní balzám.
V roce 1895 byl Ministerstvem zdravotnictví a tělesné výchovy tzv. připuštěn k všeobecnému prodeji.
Nepochybně se Balsám dr. Rosy ale vyráběl již dříve, patřil ke kmenovým domácím specialitám lékárny U Černého orla.
V inzerátech se vyskytuje již od sedmdesátých let 19. století.
Byl určen zejména k úpravě různých trávicích potíží, ať už po konzumaci nevhodného jídla, při nadýmání, zácpě nebo při překyselení žaludku. Příznivě měl působit i při křečích.
Po otevření lékárny v Dolních Měcholupech v roce 1930 se začal vyrábět továrně pod názvem Balsám dr. Rosy pro žaludek. Do svého sortimentu ho převzala po znárodnění také SPOFA (jak svědčí inzerát z roku 1949), ale po roce 1950 se už na trhu nevyskytoval.
Balzám dr. Rosy byl zajímavý i po jiné stránce. Jednalo se o přípravek pestrého složení, který vlastně navazoval na dávnou tradici "tajných" přípravků, tzv. arkán. Tyto, z našeho hlediska "léčivé přípravky" tajného složení, byly často až dryáčnickým způsobem nabízeny zákazníkům. Jejich prodej přetrval až do přibližně do 19. století, ale často byl zakázán dříve.
......................
V příručce z roku 1863 s půvabným názvem "Samospráva obce v království Českém praktické navedení pro pány představené, radní a výbory obecní .... jak se ... obce spravovati mají" je výslovně uvedeno: "Také nesmí nikdo tak zvaná arkána (léky pověrečné) a neb jakékoli složené léky, pro vrhnutí neb purgaci ani vyráběti ani prodávati."
......................
Takto postupně tyto "tajné" léky (z často neznámých zdrojů) mizely z trhu a dá se říct, že jejich místo postupně nahrazovaly speciality vyráběné už v lékárnách, protože od roku 1855 rakouským lékopisem bylo povoleno lékárníkům v Rakousku (a tedy i v českých zemích) nakupovat léčiva a léčivé přípravky od velkovýrobců. Lékárníci již nemuseli všechny léky vyrábět "od základů", ale mohli je nakupovat přímo hotové od výrobce. To jim sice na jednu stranu zjednodušilo život, ale na druhou stranu už tím ztratili monopol na výrobu léků. Ve snaze konkurovat továrním výrobcům začaly lékárny vyrábět léky ve větších množstvích (dnes bychom řekli soustředěná výroba). A buď je prodávali pouze ve své lékárně (domácí speciality), nebo je prodali (stejně jako farmaceutické továrny) dalším lékárnám (všeobecné speciality). Těchto léků se ovšem postupně objevilo velké množství (doprovázených masivní tiskovou reklamou v novinách, časopisech, výročních ročenkách nebo tehdy v 19. století velmi oblíbených kalendářích).
Průkopníkem těchto všeobecných specialit, exportovaných do českých zemí, ba do celé monarchie (zde se vlastně nedalo mluvit o "zahraničí"), byla právě lékárna U Černého orla Benjamina Fragnera na Malé Straně v Praze. Balzám dr. Rosy byl prodáván i v Kraňsku (dnešním Slovinsku) nebo Horních Uhrách (nyní Slovensku).
Přípravek byl pro zajímavost inzerován například v tiskovinách jako Budivoj, Velký Pražský kalendář - nový prostonárodní kalendář obrázkový pro lid českoslovanský v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na rok obyčejný, Občanský kalendář koruny Svatovácslavské (!) na obyčejný rok, Slovanský kalendář na obyčejný rok, Ruch (s podtitulem Měsíčník pro zábavu se zvláštním zřetelem k produkci mladších spisovatelův), Ohlas od Nežárky (Týdeník pro poučení a zábavu, pro zájmy obecné, společenské) a politické a tak podobně.
A co tedy vlastně oblíbený Balzám dr. Rosy obsahoval?
Jak již bylo naznačeno, používal se hlavně na různé druhy neduhů trávicího traktu, čemuž z velké části odpovídaly jednotlivé složky:
A pak zde byla ještě tajemná složka nazvaná Electuarium aromaticum (aromatický lektvar) - ta měla podle pátého vydání Rakouského lékopisu (Pharmacopoea Austriaca) z roku 1855 obsahovat rozemleté sušené natě (Pulvis herbae) pelyňku pravého (Artemisia absinthium), saturejky (Satureja), anděliky lékařské (Angelica officinalis), rozemleté listy (Pulvis foliorum) máty peprné (Menthae piperitae), šalvěje lékařské (Salvia officinalis), rozemleté kořeny (Pulvis radicis) - opět - anděliky lékařské, podražce užovníku (Aristolochia serpentaria), zázvoru (Zingiber officinalis), rozemleté kůry (Pulvis corticis) skořice pravé (Cassia cinnamomea), hřebíčku (Eugenia caryophyllata), rozemletého muškátové oříšku (Pulvis Nucis moschatae) a čištěného medu (Mel depuratum). Vše bylo rozpuštěno v lihu.
Utajované složení
V případě balzámu dr. Rosy se ukazuje návaznost na arkána a jiné podobné léčivé přípravky, s kterými je spojovalo velké množství obsažených složek, které pro běžného zákazníka nikde nebyly uvedeny. Nebylo to sice už vysloveně tajné, ale bylo obtížné se k tomu dostat.
Magistra Eva Stupková v rigorózní práci (Výrobní program lékárny U Černého orla na Malé Straně), z níž jsem mimo jiné čerpal výše uvedená složení, našla informace v anglicky psané reklamě či v jednom neobvykle obšírném inzerátu v Lékárnickém kalendáři na rok 1880.
Dalším rysem, který Balzám dr. Rosy spojuje s minulostí, je poetický název. Pro zajímavost bych na závěr uvedl několik názvů podobných přípravků z Časopisu českého lékárnictva z roku 1895: Dr. Vesta modifikovaný prášek Quarinův proti kašli. Anglický balsám a jerusalémský balsám, Prášek fiakrový, Rotšildova náplasť, Skrofulésní náplasť, Dr. Pogačnika prášek pro prsa, Pastilky kaskarové, Masť na oznobeniny, Dr. Köllera krev čistící thé, Prešpurkské pokroutky mechové, Lippmannovy karlovarské šumící prášky, Kwizdův fluid proti dně, Dr. Mikoláše víno reveňové a další a další...
Samozřejmě je mezi nimi uveden i Balzám dr. Rosy (v kategorii "Dle starých lékařských předpisů a lidové prostředky") a další proslulý léčivý přípravek pana magistra Benjamina Fragnera, Pražská domácí mast.
PharmDr. Tomáš Arndt
Seriál „SLAVNÉ ČESKÉ LÉKY" slibuje zajímavé čtení, kde se dozvíte celou řadu obohacujících informací z historie svého oboru.
Příště se můžete těšit na Thymomel, který je tu s námi od „monarchie" do dnešních dob.
Všechny předchozí díly najdete také v záložce SERIÁLY na Magazínu.
Zveme vás na další, tentokrát tematický online kongres z dílny Healthcomm Professional. Hlavním tématem bude SENIOR jako specifický pacient v lékárně, ale dozvíte se spoustu dalších zajímavých informací. Kongres bude přístupný 30 dní v období od 7. 5. 2025 do 5. 6. 2025. Budete mít opět možnost vystudovat odborné přednášky akreditované u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a získat tak nejen nové poznatky pro praxi, ale také bodové ohodnocení do systému celoživotního vzdělávání. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským profesionálům z ČR a SK. Přednášky si připravili: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., RNDr. Pavel Suchánek, doc. MUDr. Iva Holmerová, PharmDr. Marek Lžičař, PharmDr. Jana Matušková a další osobnosti farmacie a medicíny. Registrace je již spuštěna: https://www.healthcomm.cz/okjaro/
Odstartoval další, již 24. ročník prestižní oborové soutěže Sestra roku. Přihlašování kandidátů je možné prostřednictvím webu soutez-sestraroku.cz či e-mailem na registrace@soutez-sestraroku.cz.
Od začátku ledna bojují němečtí, rakouští, maďarští a slovenští veterináři s extrémně nakažlivým virem slintavky a kulhavky. Od 26. března, kdy se potvrdila nákaza v chovu tří tisíc kusů skotu v Maďarsku a následně na konci března i na Slovensku, zavádí čeští veterináři ochranná opatření. Do Česka se nesmí dovážet skot, ovce, kozy, prasata a další druhy zvířat vnímavých ke SLAK z Maďarska, Slovenska a částí Rakouska. Týká se to také jakýchkoliv živočišných produktů, včetně krmiv nebo sena. Nově Státní veterinární správa (SVS) zpřísňuje od 4. dubna 2025 podmínky vjezdu vozidel nad 3,5 tuny do ČR z SK. Nákladní vozidla bez rozdílu vezeného nákladu budou moci pro vjezd na území ČR použít pouze pět hraničních přechodů se Slovenskem. Všechna vozidla nad 3,5 tuny zde budou podrobena dezinfekci. Také se dočasně omezuje provádění kontrol vyžadujících vstup veterinárních inspektorů do českých chovů hospodářských zvířat jen na neodkladné případy. SLAK je sice považována za zoonózu, nicméně výskyt nemoci u člověka je velmi vzácný. Aktuální informace k nákaze včetně platných mimořádných veterinárních opatřeních, třeba zákazu vstupu do některých obor nebo ZOO koutků, jsou k dispozici na webu SVS.