Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ŠEST NEMOCÍ ROČNĚ?



Podezření na poruchu imunity řeší každý rok čím dál více lidí. Jen v imunologických ambulancích SYNLAB registrují v posledních letech výrazný nárůst počtu pacientů, kteří si chtějí nechat svou obranyschopnost, například z důvodu opakovaných respiračních infekcí, prověřit. Většinou se ale vážná diagnóza nepotvrdí.

Imunitní systém má několik obranných linií. Tou první jsou kůže a sliznice - pot, slzy, nosní hlen nebo drobné řasinky, které brání, aby se škodliviny dostaly dovnitř do těla. Pokud přesto proniknou, nastupují do funkce obranné buňky, spustí tvorbu protilátek a tělo si nákazu „uloží do paměti". Při dalším kontaktu s tímto patogenem už reaguje rychleji a účinněji. To, jak dobře tento mechanismus funguje, však záleží na věku i životním stylu. 

Dětská vs. dospělá imunita

Imunitní systém dítěte se od dospělého liší vyzrálostí. Po narození chrání miminko mateřské protilátky. Ty však během prvních měsíců života mizí a dítě si musí začít tvořit vlastní. Získaná imunita dozrává až do 10-12 let věku, nejnáročnější přitom bývá období mezi 6. měsícem a 5. rokem.

Rodiče děti do ambulancí imunologů často přivádí z důvodu opakovaných respiračních infekcí. Pokud je ale dítě nemocné šestkrát až osmkrát do roka a onemocnění provází příznaky, jako je rýma, kašel nebo mírná teplota, je to zcela v pořádku. Právě tímto způsobem dochází k tréninku imunity. Častá antibiotika či závažné infekce už jsou ale signálem k řešení," říká MUDr. Radka Šedivá z alergologicko-imunologické ambulance SYNLAB.

U dospělých je již obranyschopnost stabilnější. Snadno ji ale oslabí prostředí, ve kterém žijeme, nebo naše každodenní návyky. Na obranyschopnost všech negativně působí aktivní i pasivní kouření, nedostatek spánku nebo stres.

U dětí je typická vyšší nemocnost například při nástupu do školy, kdy organismus zatěžuje stres z nového prostředí," popisuje alergolog a klinický imunolog doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. ze SYNLABu. Posiluje ji naopak pestrá strava s dostatkem vlákniny a vitamínů (zejména C a D), pravidelný pohyb, pobyt venku, čerstvý vzduch a časté větrání, dostatek spánku, pravidelný režim a otužování.

Běžný kontakt s mikroby

Zvlášť u dětí platí, že běžný kontakt s mikroby při hře venku nebo se zvířaty pomáhá imunitnímu systému správně dozrávat.

Tento princip se označuje jako „hygienická hypotéza" a v podstatě říká, že správně není ani extrémní sterilita, ani velká špína. Běžný kontakt s mikroby imunitní systém trénuje," upřesňuje docent Petrů.

U dospělých už imunita vyzrálá je, ale i v jejich případě pobyt v přirozeném prostředí podporuje její rovnováhu. Lidé trávící většinu času v dokonale sterilních nebo velmi znečištěných prostorách mívají častěji potíže s respiračními infekcemi či alergiemi.

Velkým zásahem do imunity bývá časté podávání antibiotik

Antibiotika ničí prospěšné bakterie ve střevním mikrobiomu a umožňují přemnožení škodlivých, které pak z potravy čerpají hlavně energii, ale méně vitamínů a živin. Do těla se tak dostává více „prázdných kalorií" a roste riziko obezity, která imunitu dál oslabuje.

Tento problém se týká dětí i dospělých. U dětí však může narušení mikrobiomu zanechat dlouhodobé následky - větší sklon k alergiím, častým infekcím nebo poruchám metabolismu," doplňuje doc. Petrů.

Vitamín D od podzimu do jara

Imunitu významně podporuje vitamín D. Dle interních dat SYNLABu se však s jeho deficitem v zimním období potýká velké množství lidí. Nedostatečnou hladinu „déčka" vloni zaznamenali v období od listopadu do května u více než 70 % z 200 000 krevních testů.

Doplňování vitamínu D má smysl, ale ideálně až po krevním testu, dle kterého je třeba nastavit dávkování. Jinak hrozí nejen zbytečné výdaje, ale i riziko předávkování, které zatěžuje srdce a ledviny. Vyšetření lze zakoupit také v laboratořích SYNLAB, a to i online. Laboratorní testy pro samoplátce pomáhají sledovat aktuální zdravotní stav nad rámec preventivních lékařských prohlídek.

Čas na přeočkování

Během období, kdy je dítě v pediatrické péči, dochází k jeho pravidelnému přeočkování podle očkovacího kalendáře, který se řídí doporučeními České vakcinologické společnosti. Dospělí si však platnost jednotlivých očkování musí hlídat sami. Hladinu protilátek (neštovice, příušnice, spalničky aj.) si mohou nechat zjistit z krve. 

Cílená imunologická léčba

Pokud režimová opatření nestačí, existují i možnosti cílené podpory imunity - například autovakcíny, bakteriální imunomodulátory nebo extrakty z vepřových bílých krvinek. Ty laicky řečeno předávají lidským obranným buňkám schopnost správně reagovat na infekce. Tyto přípravky jsou ale dostupné pouze na předpis a nasazují se po imunologickém vyšetření.

„Mezi nejčastěji odhalené potíže v imunologických ambulancích patří spíše lehčí formy poruch protilátkové odpovědi nebo oslabení základní obranyschopnosti organismu. Velká část dětí i dospělých má zcela běžný imunitní nález a jejich potíže souvisí spíše s vysokou virovou zátěží v kolektivech nebo nedostatkem odpočinku a rekonvalescence po nemoci," říká MUDr. Šedivá a dodává: „Po odeznění akutních příznaků infektu by měl pacient zůstat ideálně ještě několik dní doma, aby se imunita zotavila."

Kdy uvažovat o vyšetření v imunologické ambulanci:

  • U dětí: pokud stonají častěji než 6-8krát ročně, trpí závažnějšími infekcemi (např. záněty středního ucha, zápaly plic, angíny), často užívají antibiotika nebo se jim špatně hojí rány.
  • U dospělých: pokud mají opakované (více než 4 ročně) nebo vleklé infekce dýchacích cest, horečky bez jasné příčiny, horší hojení ran nebo neobvyklé reakce na očkování.

Zdroj: Tiskové oddělení SYNLAB

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME