Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



REPELENTNÍ NÁRAMKY NEPOMÁHAJÍ



Zdá se to být snadným řešením - koupit před dovolenou pro členy rodiny tzv. repelentní náramky. Přibalit je dětem na tábor, nasadit si je, když si jdeme večer sednout do zahrady, mít je na ruce (nebo na noze) během pěší túry za letním dobrodružstvím. Ale..

Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal před letošní dovolenkovou sezónou připomínku svých loňských testů, ve kterých tzv. repelentní náramky v účinnosti zcela propadly. Testy SZÚ provedl na základě stížností několika rodičů. Ti se na ústav obrátili, když se jim děti vrátily z táborů zcela poštípané, i když jim před odjezdem náramky zakoupili. V SZÚ otestovali odborníci funkčnost náhodně zakoupených repelentních náramků, podle výrobců určených pro osobní ochranu proti komárům a v některých případech i proti klíšťatům. Vybrali v prodejnách čtyři běžně dostupné výrobky od různých firem a provedli odborné testy. Výsledky potvrdily, že ochranný účinek, který náramky slibují až po dobu několika týdnů, jednoduše řečeno neexistuje.

„Volaly nám opakovaně například maminky dětí, které vybavily své ratolesti náramky proti komárům na dětský tábor, ale děti se jim vrátily celé poštípané. Některé výrobky slibují na obalech dokonce několikatýdenní ochranu proti poštípání, a to i při cestách do tropických oblastí. S ohledem na to, že námi testované čtyři různé výrobky naprosto žádnou ochranu neposkytly, ani po dobu jedné minuty od nasazení, může se jednat doslova o hazard se zdravím, pokud spotřebitel tvrzení na výrobku uvěří. Uvědomme si, že krevsající hmyz přenáší nejrůznější patogeny a člověk domnívající se, že ho náramek chrání, se tak nevědomky může vystavovat například riziku infekce klíšťovou encefalitidou, borreliózou, ale například i malárií či horečkou dengue v tropických oblastech," varuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci, Ing. Martin Kulma, Ph.D.

Jak připomněli odborníci ze SZÚ, vyrazili na nákup běžně nabízených „repelentních" náramků a přinesli vzorky od čtyř výrobků, které zaevidovali a ve formě foto a video dokumentace zveřejnili ve své tiskové zprávě. Jejich cenový rozsah se pohyboval v řádu stovek korun za jeden kus a informace na obalech stran ochrany deklarovala i osmitýdenní účinnost, a to nejen proti komárům i klíšťatům, ale třeba i proti blechám. Podle výrobců stačí jen náramky navléknout na ruku, v případě silné expozice hmyzu pak jeden na ruku a jeden na nohu.

„Osobně jsem si všechny testované náramky navlékla na ruku a tu vložila do testovací klece, kde máme k tomu účelu speciálně připravené testovací komáry. Je jich tam až kolem padesáti. Když to popíšu jednoduše, náramky jim byly úplně lhostejné. Do pár sekund jsem byla poštípaná a komáři sedali i na takzvané repelentní náramky. To znamená, že výrobek s trochou nadsázky řečeno, neochrání proti hmyzu ani sám sebe, natož aby repelentním účinkem pokryl celou plochu lidského těla," popisuje testující odbornice Terezie Arnoldová, zástupce vedoucího Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci.

Foto: Tisková zpráva SZÚ

„Pro kontrolu jsme pak provedli ve stejné kleci s komáry test s rukou ošetřenou repelentním přípravkem s 28% účinnou látkou DEET. Ověřili jsme tím jednak, že komáři nejsou z jakéhokoli důvodu necitliví vůči repelentním látkám, ale také znovu i fakt, že repelentní náramky neposkytly ochranu proti komárům naprosto žádnou. Na ruku ošeřenou repelentem nesedal hmyz ani po pokusu opakovaném po dobu čtyř hodin," popsala kontrolní pokus další z testujících odbornic, Zdeňka Leipnerová Galková.  

Po provedení těchto testů doporučují odborníci SZÚ nespoléhat na takzvané repelentní náramky a pro ochranu proti hmyzu používat repelenty s účinnými látkami (např. DEET, IR 3535, icaridin) jejichž obsah je v procentech uveden na každém výrobku, stejně tak jako doba ochrany. Také připomínají i další preventivní ochranná opatření, jako jsou vhodné oblečení, prohlídka celého těla po návratu z přírody a případně využití moskytiéry.

S ohledem na to, že v SZÚ otestovali jen 4 výrobky, nelze všechny tzv.repelentní náramky označit plošně za neúčinné. Lze se ale domnívat, že pokud si navléknete na zápěstí čímkoli napuštěný náramek, těžko lze od něj očekávat ochranu celého těla proti hmyzu.

Horečka dengue a západonilská horečka nehrozí jen v exotických zemích

Horečka dengue: zavlečení nákazy z endemické oblasti bylo opakovaně popsáno pomocí letecké dopravy („letištní dengue"), kdy byl infikovaný komár přivezen letadlem. V roce 2019 Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) publikovalo informaci o výskytu případů horečky dengue s místním přenosem v rámci kontinentální Evropy ve Španělsku a ve Francii, kde se vyskytuje komár Aedes albopictus. Výskyt invazivních komárů je monitorován i v České republice, protože v nejteplejších oblastech ČR jsou v rámci globálního oteplování letní teploty dostatečně vysoké, aby mohl úspěšně proběhnout rozmnožovací cyklus a mohlo by dojít k usazení na našem území. 

„Důležité je, že proti dengue existuje vakcína, kterou vám mohou podat v očkovacích centrech. Lze ji naočkovat dospělým, dospívajícím a dětem ve věku od 4 let. Aplikují se dvě dávky podané s odstupem tří měsíců. Doporučujeme ji zejména do endemických oblastí jižní a jihovýchodní Asie, Oceánie, jižní a střední Ameriky, Karibské oblasti a Afriky, zejména subsaharské. Před cestami do exotických destinací se doporučuje včas navštívit některé z očkovacích středisek nebo center cestovní medicíny," upozorňuje epidemioložka, MUDr. Hana Orlíková.

Česká republika nepatří mezi země s vysokým výskytem západonilské horečky (WNV). Jsou hlášeny sporadické importované případy ze zemí jižní a střední Evropy i z jiných kontinentů, v posledních letech se jednalo o importy z Řecka, z Rakouska (v roce 2018); z Bulharska (v roce 2019), z Izraele, z Řecka (v roce 2022). Nicméně, i onemocnění u lidí s místním přenosem na území ČR byla v minulosti zaznamenána. V posledních letech bylo v ČR hlášeno 7 autochtonních případů onemocnění způsobených WNV, například v roce 2018, kdy v Evropě došlo k rozsáhlému výskytu, bylo v ČR hlášeno 5 autochtonních onemocnění, všechny na území Jihomoravského kraje.

„Je nutné poznamenat, že každá sezóna má jiný průběh a nejde jednoznačně předpovědět její vývoj. Obecně však můžeme konstatovat, že co se týká západonilské horečky, riziko nákazy nelze vyloučit ani na území ČR. Vlivem změn klimatu a krajiny, společně s výkyvy počasí, migrací ptáků i lidí, a se změnami v populacích komárů, se může pravděpodobnost nákazy zvyšovat. V sezóně 2024 dosud není hlášen žádný případ západonilské horečky v Česku," dodává epidemioložka Orlíková.

Proti západonilské horečce dosud není k dispozici vakcína. Léčba obou infekcí je pak pouze symptomatická.

„Prevence obou onemocnění spočívá ve snižování početnosti komárů prostřednictvím ošetření jejich líhnišť a také ve snížení kontaktu mezi komáry a lidmi. To lze ve venkovním prostoru provést aplikací repelentů na kůži či oblečení. Ve vnitřním prostředí lze pak využít odpařovačů případně mechanických bariér, jako jsou sítě proti hmyzu nebo moskytiéry. K osobní ochraně doporučujeme používat pouze přípravky, které jsou k tomuto účelu určené, a celková doba ochrany je uvedena na obalu. Zpravidla tyto produkty obsahují účinné látky deet, IR3535 či icaridin, a účinné jsou v řádu hodin. Naopak výrobky, často s obsahem různých silic, slibující ochranu po dobu několika týdnů i měsíců, poskytují ochranu velmi nízkou nebo vůbec žádnou " dodává Ing. Kulma.

Zdroj: SZÚ

POZOR NA INVAZIVNÍ DRUHY KOMÁRŮ

TROPICKÉ NEMOCI JSOU NÁM BLÍŽ

KLÍŠŤATŮM SE NEVYHNETE ANI NA SNĚŽCE

Zpět

PERTUSE (KONEČNĚ) NA ÚSTUPU

Do ISIN bylo v období od ledna do 7. července 2024 nahlášeno celkem 23 127 případů pertuse; poprvé byl v prvním červencovém týdnu zaznamenán výrazný pokles pod tisíc nových hlášených případů. Podobný příznivý vývoj se předpokládá i během prázdnin. Nejvíce případů onemocnění černým kašlem i nejvyšší nemocnost zůstává stále ve věkové skupině 15 až 19 let. U dětí do jednoho roku je od začátku roku hlášeno 344 případů, za poslední týden bylo evidováno dalších 12. Dospívající a dospělí jsou zdrojem infekce pro nejmenší děti, protože v proočkované populaci může mít onemocnění pertusí mírný průběh a často není rozpoznáno a správně diagnostikováno. Z celkového počtu případů hlášených v roce 2024 bylo podle údajů v ISIN 17 256 osob očkováno, 1 737 osob neočkováno a u 4 134 osob informace o očkování chybí. (SZÚ)

KONGRES U VIKINGŮ

Healthcomm Professional zve lékárníky a farmaceutické asistenty na další, v pořadí již devátý on-line 3D 360° kongres, který proběhne od 11. září do 10. října 2024. V prostředí norského hlavního města nabídne akreditovaná akce nejen zajímavé informace o historii a současnosti farmacie království ze severní Evropy, ale samozřejmě také kvalitní odborný program. On-line kongres bude spuštěný na dobu 30 dní a odborný obsah bude akreditován u ČLnK, ČKFA, SKMTP a POUZP. Registrovat se můžete již nyní na webu Healthcomm.cz

DERIVÁTY HHC MEZI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI

Ministerstvo zdravotnictví dostalo souhlas od Evropské komise pro zařazení psychoaktivních látek HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a esterů z nich odvozených na seznam návykových látek. S předmětnými látkami mohou zacházet pouze právnické osoby či podnikající fyzické osoby, kterým Ministerstvo zdravotnictví vystavilo povolení k zacházení nebo mají zákonnou výjimku pro toto zacházení, a to pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům. Výrobci, distributoři a prodejci musí zajistit, aby po nabytí účinnosti nevykonávali činnost s předmětnými látkami nebo výrobky, které by tyto látky obsahovaly. V opačném případě se vystavují riziku trestního stíhání. Látky jsou v současné chvíli zařazeny na seznamu návykových látek s časovým omezením do 1. ledna 2025. Jejich další případná reklasifikace závisí na výsledku hodnocení rizik podle nové právní úpravy, která se nyní nachází ve stadiu schvalování v Parlamentu ČR. (MZ ČR)

DOPORUČUJEME