Naše populace stárne. Máme mezi sebou více než 2 miliony občanů, kterým je 65 a víc let. Někteří jsou stále svěží a fit, ale většina z nich má některé zdravotní nebo i sociální problémy. Podle údajů z loňského roku se to týká 75 procent seniorů.
„Naším cílem je podpořit větší aktivitu praktických lékařů v tom smyslu, že jim budou víc nabízet možnosti prevence závažných onemocnění," říká Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR. Součástí programu této organizace je komplexní péče o seniory v oblasti zdravého života a sociální péče; v jejich programech bylo například prosazování bezplatného očkování nejen proti pneumokokům a chřipce, ale i klíšťové encefalitidě. Tato onemocnění jsou často pro seniory fatální.
............
K 30. 5. letošního roku u nás žilo přes 2 miliony 368 tisíc osob 65 plus. Pobírali průměrnou penzi 16 900 Kč (muži) a 14 060 Kč (ženy). Na úhradu základních životních potřeb vynakládali 78 procent svých příjmů. Největší položkou bylo bydlení. Situace se teď vinou zvýšení poplatků za energie výrazně změní.
Zdroj: Rada seniorů ČR, http://www.rscr.cz/
............
Léky ano, očkování někdy
V současné době část starší populace stále ještě považuje očkování za něco, bez čeho se lze obejít. Na rozdíl od léků, které užívají, i když někdy v nadbytečné míře. Svému lékaři někdy neuvedou správné informace o názvech a množství léků nebo potravinových doplňků, které užívají. Specialista jim napíše lék „na srdce", ale jejich praktický lékař to neví, pokud mu to pacient neřekne. Ani lékárníkům, i když se snaží pacientovi pomoci, se někdy nepodaří zjistit, co všechno pacient užívá.
Lékové záznamy stále nejsou
Starší pacienti často berou denně pět i víc různých léků, a tak může docházet k lékovým interakcím. A to, podle ověřených údajů, dokonce i nemocnicích. Zároveň se uvádí, že každý rok zemře na 200 osob v důsledku nesprávných kombinací léků. Bohužel, a mluví se o tom řadu let, stále ještě neexistují lékové záznamy, z nichž by se každý ošetřující lékař mohl orientovat.
Pneumonie u seniorů
S obavami očekáváme podzimní a zimní vlnu covidu, letos prý má být i víc chřipek. MUDr. Jana Horáková ze Státního zdravotního ústavu důrazně upozorňuje i na pneumokokové infekce.
Po nákaze covidem má většina lidí následné problémy a změny v dýchacích cestách, a tedy větší náchylnost k respiračním infekcím. Výsledkem může být i pneumonie, která se u seniorů neprojevuje obvyklými příznaky - ne(jen) horečkou a kašlem, ale často změnou psychiky a nespecifickými příznaky. Pacienti s chronickými nemocemi - s diabetem, astmatem, se srdečními a onkologickými nemocemi - jsou víc ohroženi než mladší zdravá populace. Bakterie Streptococcus pneumoniae se šíří kapénkovou cestou, tedy kašlem a kýcháním, a tak se mohou nakazit i další osoby. Vzniklý zánět může zasáhnout dýchací cesty, obličejové dutiny, oblast středního ucha, ale může dojít k zápalu plic nebo k bakteriálnímu zánětu mozkových blan. V této souvislosti je nutné připomenout, že tuto nákazu přenášejí i malé „školkové" zdravé děti, které mohou nakazit své prarodiče a způsobit jim tak i život ohrožující stavy.
Očkování je dobrou prevencí
Proti život ohrožujícím komplikacím pomáhá očkování proti covidu, totéž platí proti chřipce i proti pneumokokům. A právě pro ohrožené pacienty je vhodný jiný typ vakcíny proti pneumokokovému onemocnění; odborníci vědí, že jde o tzv. konjugovanou vakcínu.
Co bychom měli vědět
Když se nad těmito body zamyslíme, musíme si přiznat, že platí nejen pro naše spoluobčany vyššího věku a pacienty, ale koneckonců pro všechny.
Mgr. Jana Ulíková
Každoročně se 1. října slaví Mezinárodní den seniorů. Poprvé se konal v roce 1991.
Smyslem a cílem je zvyšování povědomí o problémech, které mají vliv na seniory, jako je stárnutí a zneužívání seniorů.
Je to také den, kdy si lidé váží přínosů, které senioři pro společnost dělají.
https://svateksenioru.cz/
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz