Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



POSTCOVIDOVÁ PARASOMNIE



Výzkumníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) realizují rozsáhlý výzkum vlivu onemocnění Covid-19 na spánek. Průběžná data ukazují, že u více než 30 % respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny a podobně je tomu s nočními můrami, kterými trpí více než 17 % účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je však nespavost. Kdy vyhledat pomoc a jak si pomoci sám?

Nepříjemné prožitky ve spánku

Řada lidí, kteří prodělali onemocnění Covid-19, pociťuje dlouhodobé následky. Jedněmi z nejčastějších dlouhodobých příznaků jsou poruchy spánku, které u mnoha nemocných přetrvávají měsíce i roky. Konkrétní mechanismus vzniku těchto poruch v souvislosti s onemocněním Covid-19 však doposud není znám, některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.

„Vůbec nejčastějších problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách. Tento problém udává více než 60 % účastníku našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost," uvádí MUDr. Tereza Dvořáková, která se v rámci výzkumné činnost v NUDZ zabývá především neurologickými a spánkovými příznaky spojenými s onemocněním covid-19 se zaměřením na REM parasomnie. 

Vědci z NUDZ se zaměřují primárně právě na parasomnie - nežádoucí fyzické nebo prožitkové události, které se projevují abnormálním chováním ve spánku. Klinické projevy parasomnie bývají motorické, afektivní, kognitivní nebo vegetativní. Nejde o primární poruchy spánku, ale o jeho doprovodné stavy, které nebývají provázeny psychopatologií ve stavu bdělosti. Mezinárodní klasifikace poruch spánku uvádí parasomnie jako jednu ze tří základních skupin poruch spánku a bdění, Dělí ji dále na  čtyři podskupiny podle toho, kdy se během spánku parasomnie vyskytuje:

  • Poruchy probouzení se vyskytují převážně při hlubokém spánku NREM, resp. při jeho nedokonalém přerušení. Jedná se o spánkovou opilost, náměsíčnost nebo noční děs.
  • Poruchy přechodu spánek - bdění (a bdění - spánek) s rytmickými pohyby při usínání, hypnagogický záškub, somnilokvie a noční křeče dolních končetin.
  • Parasomnie při REM spánku - noční můra, spánková obrna, bolestivé erekce ve spánku, srdeční zástava během REM spánku aj.
  • Ostatní parasomnie: skřípání zubů (bruxismus, noční pomočování, porucha polykání během spánku, syndrom náhlého úmrtí během spánku, primární chrápání aj.)

„V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD (porucha chování v REM spánku), kdy pacienti během noci předvádí své sny. Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele. Na problém některé z pacientů upozorní partner nebo si ho uvědomí, až když během noci shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní. V některých případech se může jednat o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti," vysvětluje doktorka Dvořáková.

U spánkových poruch platí, že prvním krokem k jejich řešení jsou vždy režimová opatření a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny. Pravidelnost, optimální prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách jsou nedílnou součástí léčby. Pokud nic nepomáhá, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc - v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí. Mimo farmakologické léčby se u pacientů s nespavostí s úspěchem setkává také psychoterapie zaměřená specificky na spánek - kognitivně-behaviorální terapie nespavosti, která pomůže řešit problém dlouhodobě a prolomit začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají. 

Studie: Neurologické a spánkové dopady onemocnění Covid-19

Cílem studie NUDZ je zjistit, jaké typy neurologických a spánkových příznaků se vyskytují v souvislosti s prodělaným onemocněním Covid-19. Probíhá formou on-line dotazníku u osob, které onemocnění Covid-19 prodělaly, ať už s příznaky nebo bez příznaků. Pokud vznikne na základě odpovědí v dotazníku podezření na konkrétní poruchy spánku, nabídne NUDZ klientovi vyšetření ve spánkové laboratoři (tzv. polysomnografické vyšetření) a následnou konzultaci s odborníkem na spánkovou medicínu.

„Pokud vás po prodělaném onemocnění trápí noční můry, nadměrně živé sny nebo abnormální chování ve spánku, můžete se obrátit přímo na naše pracoviště a zapojit se do probíhající studie. Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na www.neurocovid.cz," vypočítává doktorka Dvořáková. 

Zdroj: Tisková zpráva NUDZ: Nespavost, noční můry, náměsíčnost a živé sny. Poruchy spánku po covidu přetrvávají měsíce i roky

K problematice by vás mohlo zajímat:

STRES A KVALITA SPÁNKU
KDYŽ SPÁNEK NEPŘICHÁZÍ
BYLINY NA ZKLIDNĚNÍ A SPÁNEK
ROZHOVOR S ODBORNÍKEM NA SPÁNKOVOU MEDICÍNU I.
ROZHOVOR S ODBORNÍKEM NA SPÁNKOVOU MEDICÍNU II.

Zpět

26. DEN LÉKÁREN

Česká lékárnická komora pořádá ve čtvrtek 20. června tradiční Den lékáren, tentokrát na téma „Farmaceut, profesionál po celý život”. Doprovodné aktivity budou probíhat po celý týden od 17. do 21. června ve více než 1 288 lékárnách po celé České republice. K tradiční akci České lékárnické komory se připojuje také Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy.

EPICANAFEST UPOZORNÍ NA SYDROM DRAVETOVÉ

Syndrom Dravetové je velmi vzácná a těžká forma epilepsie, se kterou bojují desítky dětí v Česku. Druhý ročník charitativního festivalu EpicanaFest nabídne kromě osvěty o nemoci i hudební vystoupení a zábavný program pro děti. Akci pořádá nezisková organizace EPICANA a startuje v neděli 23. června ve 13 hodin v pražském areálu Gutovka. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude využit na realizaci dalšího ročníku ‚epitábora‘, na němž se pravidelně setkávají celé rodiny dětí s různými neurologickými problémy. Více na www.epicana.cz.

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY