Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



POSTCOVID NEBO PLICNÍ FIBRÓZA?



Za potížemi s dýcháním nemusí být vždy postcovidový syndrom - varují plicní lékaři. Poslední dva roky jim do ordinací chodí pacienti, u nichž došlo k záměně vážné plicní choroby, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), za postcovidový syndrom. Člověka, který přijde k lékaři s potížemi s dýcháním, je třeba pořádně vyšetřit, aby se na případné onemocnění plic přišlo co nejdříve, říkají u příležitosti Týdne IPF, který startuje 19. září, pneumologové. Cílem osvětové akce je zlepšit povědomí veřejnosti o příznacích plicních onemocnění a další způsoby, jak lépe a rychleji plicní nemoci diagnostikovat.

„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom' a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy - právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní," vysvětluje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). 

Vzácná nemoc IPF poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou, jizví se. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným nestačí kyslík ani když jsou v klidu. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazená devět let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. 

Poznávacím znakem IPF jsou mj. paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček a poslech v oblasti plicních bází, který připomíná praskavé zvuky (tzv. krepitace). Pneumologům a radiologům může pomoci k přesnější diagnóze a včasnému záchytu pacientů s IPF také webová aplikace IPFchecker.

Postupné příznaky IPF:

  • suchý kašel;
  • ztížené dýchání nebo rychlé vyčerpání při tělesné námaze;
  • v pozdějších stadiích onemocnění pokles výkonnosti a hubnutí;
  • mezi další dlouhodobé následky patří plicní hypertenze, v jejím důsledku přetěžování nebo poškození srdce;
  • namodralé zbarvení kůže a sliznic díky snížené koncentraci kyslíku v krvi;
  • vlivem dlouhodobého nedokysličení okrajových částí těla mohou mít pacienti paličkovité prsty a/nebo vypouklé nehty. 

„To, že má pacient IPF, lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu," říká doc. Šterclová. 

Bez léčby pacienti přežívají maximálně 5 let. Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu umí antifibrotická léčba, v Česku pomáhá přibližně 800 lidem s IPF. Lékaři ji nasazují v celkem 17 centrech pro intersticiální plicní procesy. Zdravotní pojišťovny začaly koncem loňského roku hradit antifibrotickou léčbu i dalším pacientům s postupujícím fibrotizujícím plicním onemocněním. Do té doby museli lidé žádat o proplacení léčby přes paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ten ale pojišťovně neukládal povinnost léčbu hradit. 

Pro stanovení diagnózy IPF je zapotřebí multidisciplinární přístup zahrnující spolupráci pneumologa, zkušeného radiologa a popřípadě pneumopatologa. Diagnóza IPF se stanovuje na základě klinického a zobrazovacího vyšetření po vyloučení jiné etiologie obtíží. Základní diagnostickou metodu představuje výpočetní tomografie plic s vysokým rozlišením (HRCT), dále spirometrie, v rámci diferenciální diagnostiky se uplatňuje bronchoalveolární laváž a v případě nejasností také plicní biopsie. Součástí potvrzení diagnźy jsou i laboratorní vyšetření krve. Včasná diagnostika spolu s nasazením účinné antifibrotické terapie výrazně zvyšuje délku přežití. (nzip.cz)

Jak uvádí předsedkyně českých plicních lékařů prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., na část fibróz by se mohlo přijít díky letos spuštěnému programu časného záchytu karcinomu plic.

„Program, při kterém vybraní rizikoví jedinci procházejí vyšetřením nízkodávkovým CT na akreditovaných radiologických pracovištích, pomůže odhalit nejenom rakovinu plic, ale také řadu dalších plicních nemocí včetně IPF. Do programu zveme bývalé a současné kuřáky ve věku mezi 55 až 74 lety a těchto lidí se nejvíce týká také IPF," vysvětluje prof. Koziar Vašáková.

Přesné příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a zevní vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo právě kouření.

Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání covidu-19 na vzniku fibróz.

U nás sledujeme přibližně 1 800 pacientů s postcovidovým syndromem. Přibližně 1-2 % z nich má určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim tohoto roku. Předpokládáme, že fibrotické změny po covidu budou mít v čase u řady pacientů spíše tendenci k postupnému hojení - na rozdíl od idiopatické plicní fibrózy, kde je tomu naopak. U každého pacienta nesporně pomáhá rehabilitace. Ve výzkumu je pak již několik nových léků cílených na plicní fibrózu vznikající po covidu, i zde zatím čekáme na první ověřené výsledky," říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Podle prof. Koziar Vašákové však lze čekat, že se počet tzv. intersticiálních plicních procesů v souvislost s covidem-19 zvýší.

Jednou z dalších možností, jak IPF léčit, je transplantace plic. V loňském roce transplantační program nabídl kvalitnější život 52 pacientům.

„Motolské transplantační centrum pomáhá nejen nemocným s plicní fibrózou více než 20 let. Transplantace je dobře zavedenou léčebnou metodou a jistě je namístě zamyslet se nad touto možností u řady pacientů s plicními fibrózami a jinými závažnými onemocněními plic," vyzývá pneumology doc. Šterclová.

Zdroj: MaVe PR

Zpět

26. DEN LÉKÁREN

Česká lékárnická komora pořádá ve čtvrtek 20. června tradiční Den lékáren, tentokrát na téma „Farmaceut, profesionál po celý život”. Doprovodné aktivity budou probíhat po celý týden od 17. do 21. června ve více než 1 288 lékárnách po celé České republice. K tradiční akci České lékárnické komory se připojuje také Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy.

EPICANAFEST UPOZORNÍ NA SYDROM DRAVETOVÉ

Syndrom Dravetové je velmi vzácná a těžká forma epilepsie, se kterou bojují desítky dětí v Česku. Druhý ročník charitativního festivalu EpicanaFest nabídne kromě osvěty o nemoci i hudební vystoupení a zábavný program pro děti. Akci pořádá nezisková organizace EPICANA a startuje v neděli 23. června ve 13 hodin v pražském areálu Gutovka. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude využit na realizaci dalšího ročníku ‚epitábora‘, na němž se pravidelně setkávají celé rodiny dětí s různými neurologickými problémy. Více na www.epicana.cz.

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY