Státní zdravotní ústav (SZÚ) pravidelně zpracovává roční souhrn statistik nemocí z povolání. V roce 2024 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 5290 profesionálních onemocnění u 4530 osob (3651 žen a 879 mužů). Ve srovnání s rokem 2023 klesl v roce 2024 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění téměř o čtvrtinu (o 24,4 %), což představuje pokles o 1711 nemocí. 

........................

Posuzování a uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání upravují zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláška MZ a MPSV č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).

Jako nemoc z povolání může být uznáno pouze takové onemocnění, které lze zařadit pod některou položku platného Seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu č. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb.

........................

Počty ovlivnil Covid-19

Nejvíce nemocí z povolání bylo hlášeno v roce 2024 na území Jihomoravského kraje (celkem 939 případů). Z celkově zapsaných 5290 profesionálních onemocnění šlo o celkem 5240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání. V roce 2020 se poprvé objevilo nové infekční onemocnění - covid-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Toto onemocnění se hlásí jako nemoc z povolání v rámci Kapitoly V: infekční nemoci přenosné a parazitární. V registru stále přetrvává od roku 2020 vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2, ale sledujeme jeho pokles.

„Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2024 výrazně méně než v roce 2023 - jde o 4607 případů v roce 2024 ve srovnání s 6265 případy z roku 2023. Přes 99 % hlášení v roce 2024 pocházelo z předchozích čtyř let. Případy, které vznikly v roce 2024, byly zastoupeny jen 32krát. Statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání, nikoliv data jejich zjištění," vysvětluje MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství.

Onemocnění covid-19 se týkalo především odvětví „Zdravotní a sociální péče" - celkem 4336krát. Ve zdravotnictví a v sociálních službách onemocněly covidem-19 nejčastěji zdravotní sestry (47,1 % případů), sanitáři-ošetřovatelé (15,3 % případů), pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče v sociálních zařízeních (11,7 % případů), dále lékaři (8,4 % případů), záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (4,3 % případů).

Celkově bylo přes 90 procent nemocí z povolání vyvoláno přenosnými a parazitárními infekcemi. Celkem se jednalo o 4750, tj. 90,6 % případů. Například svrabem onemocněli pracovníci pouze v odvětví „Zdravotní a sociální péče", a to 95krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v domovech sociálních služeb a v domovech pro seniory (41 případů).

V sestupném pořadí následovaly:

• nemoci způsobené fyzikálními faktory (318 případů)
• nemoci postihující dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobřišnici (94 případů)
• nemoci kožní (69 případů)
• nemoci způsobené chemickými látkami 
• nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

„Mezi nejčastější nemoci způsobené fyzikálními faktory patří dlouhodobě zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (106 případů), syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji (79 případů) a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (celkem 101 případů). Tato čísla se meziročně mění jen minimálně," upřesňuje kategorii Nemoci způsobené fyzikálními faktory MUDr. Lipšová.

Poprvé bylo uznáno také chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, a to u stavebního dělníka. Toto onemocnění je novou položkou seznamu nemocí z povolání a to od 1. 1. 2023. Další desítky případů jsou ovšem v procesu posuzování tohoto onemocnění.

„Je nesmírně důležité, aby se zaměstnavatelé aktivně podíleli na utváření a udržování co nejzdravějšího pracovního prostředí, dbali na snižování pracovních rizik při práci a podporovali preventivní opatření směrem k chronickým neinfekčním onemocněním i zdravému životnímu stylu. Jde například o programy preventivních a rehabilitačních cvičení pro zaměstnance či o nabídku očkování proti sezónním infekcím," připomíná důležitost spolupráce při prevenci MUDr. Barbora Macková, MHA, hlavní hygienička a ředitelka SZÚ.