Plicní fibróza (PF) je závažné onemocnění, při němž dochází ke zjizvení původně zdravé plicní tkáně a k jejímu ztluštění a ztuhnutí. PF může být průvodním jevem více než 200 plicních onemocnění, která se označují souhrnným názvem intersticiální plicní procesy. V současné době jimi na celém světě trpí přibližně 3 miliony lidí.
Muž ve věku kolem 70 let, bývalý kuřák, který se čím dál více zadýchává - to je typický pacient s idiopatickou plicní fibrózou (IPF). Smrtelnou nemocí, která svým nositelům jizví plíce, bere plochu k dýchání a postupně znemožňuje fungovat. Přestože slovo idiopatická znamená, že lékaři neznají příčinu vzniku, v tomto případě ji dle nich má až 80 % současných či bývalých kuřáků. Často se IPF diagnostikuje pacientovi až ve chvíli, kdy už mu není pomoci. Vznik jizev a hromadění přebytečné vláknité pojivové tkáně (fibróza) vede k ztluštění plicní stěny a způsobuje snížení koncentrace kyslíku v krvi. Ve výsledku pacienti trpí trvalou dušností, která se časem zhoršuje. Neléčení pacienti umírají obvykle do pěti let od stanovení diagnózy.1
Jaké se mohou objevit příznaky IPF?
Příznaky se obvykle neprojevují okamžitě, ale postupně. Patří mezi ně zejména:
Zahájení léčby v co nejranějším stádiu je zcela zásadní pro prodloužení doby dožití
Pneumologové na to upozorňují u příležitosti měsíce plicních fibróz, který připadá na září.
„I přes informační kampaně u odborné i laické veřejnosti nám bohužel stále chodí do ordinace lidé v tak pokročilém stadiu, že už jim nemáme jak pomoci. Přitom u zavčas objevené nemoci máme řadu možností, jak její postup zpomalit, nebo dokonce zastavit. Například antifibrotickou léčbu, někdy transplantaci plic. Nejčastěji se IPF mylně zaměňuje za chronickou obstrukční plicní nemoc," říká doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Doc. Šterclová dále připomíná, že se na vzniku onemocnění podílí i další faktory, dominantně se však vyskytuje u kuřáků, ať už bývalých, nebo současných. Upozorňuje také, že mezi časné projevy IPF patří pocit nedostatku kyslíku a kašel: „Nemoc lze poměrně snadno rozeznat už při poslechu fonendoskopem - v plicích slyšíme zvuk, který připomíná chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Pacienti často mívají paličkovité prsty s vyklenutými nehty ve tvaru hodinových sklíček." Pokud na sobě lidé některé z příznaků zpozorují, měli by se obrátit na praktika nebo pneumologa. Seznam plicních lékařů naleznou například na stránkách České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
................
................
Jak uvádí prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, záměna nemocí funguje i opačně. Pro plicní fibrózy občas lékaři v plicích nevidí zhoubný nádor.
„V terénu tzv. intersticiálních změn je bohužel možné nádor přehlédnout. Až u 20 % lidí s IPF se přitom vyvíjí v průběhu nemoci karcinom plic - důvodem je jizvení plicní tkáně, které s sebou nese vyšší riziko vzniku nádorového bujení. Pokud se malý nádor v terénu fibrózy přehlédne, není už pak možné jej operovat a možnosti jiné léčby (ozáření, cílená - biologická léčba) jsou u pacientů s plicními fibrózami velmi omezené, ne-li přímo kontraindikované," uvádí prof. Koziar Vašáková.
Apeluje proto na všechny lékaře, aby při diagnóze plicních fibróz pátrali i po tom, zda pacient nemá zároveň nádor, a sledovali meziroční změny na plicích: „Pokud zachytíme karcinom, když je malý, můžeme je operativně odstranit nebo lokálně stereotakticky ozářit."
I to je důvod, proč lékaři v rámci nedávno spuštěného programu časného záchytu rakoviny plic pátrají nejenom po nádorech, ale také po dalších plicních nemocech - fibrózy nevyjímaje. Plicních fibróz je více druhů, ne všechny jsou tak fatální jako IPF. Některé se pojí s dalšími autoimunitními chorobami, jako je například systémová sklerodermie nebo revmatoidní artritida. Antifibrotickou léčbu, hrazenou zdravotními pojišťovnami, lékaři nasazují v celkem 16 centrech pro intersticiální plicní procesy.
Více informací o nemoci, včetně seriálu o plicní fibróze obsahujícího 12 edukačních videí s plicní lékařkou z FN Brno: www.zivotsplicnifibrozou.cz
Zdroj: MaVe PR
Reference:
1. https://www.medicinenet.com/pulmonary_fibrosis/article.htm
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.
Na 12. říjen připadá Světový den artritidy. Během osvětových akcí mají pacienti i veřejnost možnost zdarma promluvit si o svých potížích s revmatology, osteology, dermatology nebo fyzioterapeuty aj. Mottem letošního ročníku je „Včasná péče - silnější obrana.“ Osvětový den startuje v pražské Spojce Karlín 6. října v 10 hodin. Jeho součástí bude i křest prvního komiksu pro teenagery s revmatem. Právě možnost osobních konzultací přilákala loni na obdobnou akci stovky pacientů. Odborníci na ní poskytli přibližně 120 konzultací. Organizátorem je pacientská organizace Revma Liga ČR.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.