S PharmDr. Stanislavem Havlíčkem jsme naposledy vedli rozhovor loni, během natáčení zářijového III. 3D 360° Kongresu Healthcomm Professional. Vracel se v něm ke zkušenostem ze 4 humanitárních misí, které absolvoval pod hlavičkou Lékařů bez hranic, nastínil jeden běžný den lékárníka v uprchlickém táboře v Bangladéši a představil svoji knihu Hlas větru, která popisuje zážitky z jeho asijské mise. Uběhlo šest měsíců a Lékaři bez hranic nyní aktuálně pomáhají na Ukrajině. Poprosili jsme proto PharmDr. Havlíčka, aby nám blíže popsal, jak konkrétně probíhá humanitární pomoc obklíčeným městům Ukrajiny, kde obyvatelstvu dochází potraviny, voda, zdravotní materiál i léky.
Anja Wolz, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic na Ukrajině, v tiskové zprávě Lékařů bez hranic z 11. března uvedla k aktuální situaci: „Brutální, intenzivní a rychlá válka. Už dlouho jsme nebyli svědky něčeho takového. Lékařská humanitární pomoc se musí navýšit a urychlit."
Pane doktore, Český červený kříž, ADRA nebo Lékaři bez hranic realizují nyní intenzivní humanitární pomoc ukrajinským obyvatelům přímo v místech válečného konfliktu. Jaká je v současné době v rámci Lékařů bez hranic Vaše mise?
V současné době pomáhají Lékaři bez hranic přímo na Ukrajině, mají týmy v Žitomiru, Kyjevě, Severodoněcku a v Mariupolu. Zdravotníkům na východě země zároveň poskytují pomoc vzdáleným přístupem, jednou z aktivit bylo on-line školení pro chirurgické týmy ve válečné chirurgii. Koordinace všech aktivit probíhá ze Lvova, kam před další distribucí směřují také dodávky léků a zdravotnického materiálu.
Mimo území Ukrajiny, v blízkosti jejích hranic se připravují další projekty - konkrétně se jedná o projekty na Slovensku, v Polsku, Moldavsku, Maďarsku i v Rumunsku. Tam všude je cílem především pomoc uprchlíkům.
Co se týče mého zapojení a vzhledem k nedávnému úrazu se v současné době podílím spíše formou konzultací a při komunikaci s médii. V budoucnosti je spíše než účast na misi přímo na území Ukrajiny pravděpodobnější moje zapojení do některého z příhraničních projektů. Potřeba lékárníka ale záleží na charakteru jednotlivých projektů a nutnosti jejich vybavení vlastním skladem léků.
Jak je to s dodávkami léků pro Ukrajinu? Dopravují se výhradně do nemocnic, nebo směřují například i do ukrajinských lékáren? Po jakých lécích je největší poptávka?
Jak už jsem zmiňoval, směřujeme všechny zásilky materiálu primárně do Lvova, odkud dochází k přerozdělení do dalších oblastí ve spolupráci s ukrajinskou stranou podle jejich potřeb a také podle možností, které válečné omezení pro dopravu do konkrétních míst přináší. Situace je ale napříč tak velké země, jakou Ukrajina je, značně variabilní.
Například i v dějišti bojů, jakým je Kyjev, nemocnice překvapivě fungují. Samozřejmě je na ně velký nápor, což zákonitě znamená větší potřebu a spotřebu materiálu i léků, ale zásoby se zatím daří dodávat. Lékaři bez hranic tam vlakem dopravují zdravotnické i humanitární zásoby včetně léků a specializovaných chirurgických sad na operace a následnou léčbu velkého počtu raněných.
Přestože je situace vážná, velké logistické koridory fungují. Na druhou stranu předpokládám, že větší problém než nedostatek potravin, pohonných hmot a léků, je rozvrácení způsobu jejich místní distribuce, například do lékáren. I když ve velkoskladech mohou zatím být zásoby dostatečné, reálná dostupnost je závislá na možnosti dostat je k lidem a pacientům blíž. A dostat je k pacientům blíž, je často a v mnoha oblastech obtížné.
Extrémním případem je Mariupol, kam se zatím nepodařilo dopravit vůbec nic. A vlastně ani odtamtud. Dokonce zatím selhaly i všechny pokusy z města evakuovat civilní obyvatelstvo, na město včetně rezidenčních čtvrtí trvale dopadají bomby a rakety. Město je bez proudu a uvězněným obyvatelům města se nedostává nejenom léků, ale ani jídla, a dokonce ani jakékoliv vody. Podle svědectví našich spolupracovníků získávají trochu vody k pití sbíráním zbytků sněhu ze střech a jeho rozpouštěním v hrnku nad plamínkem zapalovače.
Zentiva a další společnosti působící v ČR zveřejnily ve svých tiskových zprávách, že „darovaly léky a zdravotnický materiál pro Ukrajinu" - jsou to léky, které Lékaři bez hranic dovezou na konkrétní místo?
Lékaři bez hranic koordinují dodávky přímo ze svých logistických center v Bruselu a v Bordeaux. Jakýkoliv dárce, včetně výrobců, by je tedy musel nejdřív darovat Lékařům bez hranic a toto, myslím, není ten případ. Konkrétní způsob přepravy léků získaných a nabízených v České republice neznám a nevím, jakým způsobem budou léky darované výrobcem nebo získané ve sbírkách od občanů dopraveny na Ukrajinu a kam konkrétně.
Pokud vím, ke způsobu poskytování léků pro humanitární účely SÚKL na začátku března aktualizoval pokyn DIS-14 a centralizovanou pomoc při zabezpečení léky koordinuje Ministerstvo zdravotnictví. Zaznamenal jsem, že by mělo jít o hromadný nákup u distributora léčiv na území EU v blízkosti hranice s Ukrajinou a na páteřní dopravní linii. Logicky se proto nabízí Polsko. Vím, že pro aktivitu občanů a jejich ochotu pomáhat a podílet se na zdravotnické pomoci, nemusí takové řešení nabízet příliš zadostiučinění, ale z hlediska lékové legislativy jde o správné řešení. Je to navíc také významně efektivnější způsob i co se týče nákladů. Finance takto vynaložené lze použít primárně na nákup léků a materiálu za velkoobchodní ceny, uspoří se i za náklady na dopravu k hranici s Ukrajinou, což znamená, že bude možné nakoupit víc léků i materiálu.
Plánuje ČLnK nabídnout pracovní místa v lékárnách uprchlíkům z Ukrajiny?
Rozhodně to nevylučujeme, ale zatím jsme o tom v představenstvu Komory nejednali. Také s ohledem na to, že uznávání kvalifikace, které je podmínkou pro zaměstnávání farmaceutů ze třetích zemí, je vcelku striktně upraveno v platné legislativě. Přímému uznání způsobilosti farmaceutů (ale i lékařů) z Ukrajiny v posledních letech nepřála Vláda ČR, a následně ani Ministerstvo zdravotnictví. Možná si vzpomenete na projekt Ministerstva zdravotnictví, který měl zhruba před čtyřmi, možná pěti lety vyřešit nedostatek zdravotníků v českém zdravotnictví mírnějším přístupem ke zdravotnickým profesím z Ukrajiny. V roce 2018 jej pro lékaře, farmaceuty a stomatology zastavila tehdejší vláda. Důvodů bylo vícero, v souvislosti s farmaceuty byla zmiňována nedostatečná úroveň absolventů některých ukrajinských fakult, zejména té ve Lvově.
Otázka zmírnění podmínek pro rychlejší zapojení farmaceutů do poskytování péče v českých lékárnách tedy primárně necílí na Českou lékárnickou komoru, ale na Ministerstvo zdravotnictví. Jeho rozhodnutí by ale mělo spolehlivě vyvrátit všechny důvody, kvůli kterým se dříve udělené výjimky zrušily.
Poněkud jiná je pozice farmaceutických asistentů, jsou v podobné situaci jako zdravotní sestry, kterých se jako nelékařské profese pozastavení projektu netýká a nadále mají bariéru pro vstup na pracovní trh významně sníženou.
Děkuji za rozhovor
Chramst
Farmaceut Stanislav Havlíček vyjel na první misi s Lékaři bez hranic v roce 2016. Jeho první mise probíhala v jihosúdánského Agoku, kde spravoval nemocniční lékárnu.
Foto: Lékaři bez hranic
Na 12. říjen připadá Světový den artritidy. Během osvětových akcí mají pacienti i veřejnost možnost zdarma promluvit si o svých potížích s revmatology, osteology, dermatology nebo fyzioterapeuty aj. Mottem letošního ročníku je „Včasná péče - silnější obrana.“ Osvětový den startuje v pražské Spojce Karlín 6. října v 10 hodin. Jeho součástí bude i křest prvního komiksu pro teenagery s revmatem. Právě možnost osobních konzultací přilákala loni na obdobnou akci stovky pacientů. Odborníci na ní poskytli přibližně 120 konzultací. Organizátorem je pacientská organizace Revma Liga ČR.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.