Poslední dva roky prožité pod tíhou zdravotních a psychických stresorů, které vnesla do každodenního života pandemie nového typu koronaviru SARS-CoV-2, přinesly i něco pozitivního. Tyto roky proběhly ve znamení zvýšené péče o vlastní zdraví. Do povědomí lidí se dostaly termíny jako prevence, podpora imunity či adherence k léčbě. Podle statistik Češi zjišťují, jak posílit svoji imunitu, právě během pandemicky nejsilnějších období. A je to pochopitelné. Z řady realizovaných studií je patrné, že lidé s oslabenou imunitou jsou nákazou koronavirem ohroženi více než jiní.¹ Pečovat o obranyschopnost těla se ale vyplatí po celý život. K silnější imunitě může přispět vyvážená strava, přiměřená pohybová aktivita, důsledná prevence a třeba i ochota podstupovat častěji laboratorní vyšetření. 

Imunita je složitý mechanismus, který sestává ze souhry bezpočtu buněk a orgánů. Všechny detaily jeho fungování dodnes neznají ani pokročilí odborníci. Jedná se o jakousi bezpečnostní službu lidského organismu, která tělo chrání vůči nechtěným vlivům vnějšího i vnitřního prostředí. Dobře fungující imunita si poradí s patogeny typu bakterií, parazitů či virů. Ve chvíli svého oslabení se s mikroby ale vyrovnává hůře, což vede k většímu riziku různých nákaz. 

 „Imunitní systém je efektivní především díky tomu, že se zabývá každým patogenem individuálně. Porucha či oslabení imunity pak znamená narušení funkcí některých složek tohoto systému. Důsledek je zřejmý - tělo se stává náchylnějším k nejrůznějším nemocem," vysvětluje MUDr. Tomáš Konvička, praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař pracovnělékařských služeb z EUC PLS. 

Imunita může být buď vrozená, nebo získaná. V souvislosti s poruchami její funkčnosti častěji mluvíme o získaném oslabení systému. Získané poruchy imunity, na rozdíl od geneticky vrozených, jsou způsobeny vnějšími faktory a rozvíjí se během života. Vývoj imunitního systému začíná již před narozením a pokračuje po celý život. Nejsilnější je imunita u dospělých. Ti již totiž obvykle řadu onemocnění prodělali, a právě díky této „paměti" jsou na nápor cizorodých organismů připraveni mnohem lépe než například v dětství. S věkem se ovšem výkonost imunitního systému opět snižuje. 

Stres, civilizační choroby nebo spalničky ničí imunologickou paměť 

Nechtěným souputníkem moderní doby se staly tzv. „nemoci z blahobytu" neboli civilizační choroby. Navzdory rozvoji medicíny jejich četnost neustále roste. Virus HIV, cukrovka, protinádorová léčba rakoviny, kardiovaskulární onemocnění, užívání imunosupresivních léků - tyto a spousta jiných faktorů mohou zapříčinit mimo jiné i selhání imunitního systému. Imunologickou paměť těla doslova vymažou také prodělané spalničky.²

„Ke vzniku autoimunitních onemocnění a oslabení imunity přispívá i chronický stres. Moderní studie prokazují, že existuje souvislost mezi psychologickým profilem člověka a obranyschopností jeho organismu," dodává MUDr. Tomáš Konvička. „Současná situace kolem pandemie koronaviru psychickému stavu také rozhodně neprospívá - a čím dál víc lidí žije v dlouhodobém stresu." 

Když imunita nefunguje, jak má 

Na oslabenou imunitu může ukazovat hned několik příznaků. Často jde například o chronickou únavu a celkovou náchylnost k sezonním onemocněním jako je chřipka či nachlazení. Velkou měrou se na imunitě podílí správná funkce střeva a jeho mikroflóra, která je považována za největší imunitní orgán lidského těla. Jeho poruchy mohou zapříčinit různé obtíže od trávících problémů, snížené chuti k jídlu, nechutenství až po rozvoj autoimunitních onemocnění. Že s organismem není něco v pořádku, se odráží i na vzhledu. Pacienty se sníženou imunitou častěji trápí ekzémy, rozpraskané koutky úst nebo opary. Problémy s imunitou často stojí na pozadí celé řady kožních problémů jako jsou například lupy, bradavice či plísňové onemocnění nehtů. 

Podporovat, ale rozumně 

Jednou z nejčastějších příčin oslabení imunitního systému je nedostatečný příjem vitamínů a minerálů. Mnohokrát přitom nezáleží na množství a kvalitě přijímaných potravin, ale na jejich složení. Jedním z problémů současnosti je i iracionální a nevyvážená strava. Zejména v zimních měsících mají lidé zpravidla nedostatek vitamínů A, C a B, „slunečního vitamínu" D a také zinku a antioxidantů. Vyváženost stravy navíc ovlivňuje také celosvětový problém nedostatku mikroživin ve vypěstovaných potravinách. Vitamíny nebo doplňky stravy nejsou žádnými zázračnými pilulkami, které dokážou zkrotit všechny nemoci.

„Užívání suplementů by mělo být rozumné a promyšlené. Pokud si nejste s výběrem vhodných vitamínů jisti, je vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem. Je důležité brát v potaz, že i vitamíny se dá předávkovat a jejich nadbytek tělu spíš uškodí, než prospěje. Přesně určit nedostatek konkrétních prvků a vitamínů v těle pomáhají laboratorní vyšetření," upozorňuje MUDr. Konvička. 

„Preventivní laboratorní vyšetření mohou nejen ověřit, zda trpíte deficitem některého z nezbytných minerálů, ale také pomoci sestavit celkový přehled o zdravotním stavu. Například laboratorní balíček „Prevence Komplex" kontroluje všechny základní ukazatele a umožní získat cenné informace o aktuálním stavu organismu, například funkci jater a slinivky. Odhalit může i riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění," vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří. 

Novinkou EUC Laboratoří je vyšetření buněčné imunity proti koronaviru. Ta je zajišťována bílými krvinkami a stojí v první linií v obraně organismu proti infekcím. Krevní test odhaluje, zda je imunita připravena dlouhodobě chránit tělo proti nemoci COVID-19 - bez ohledu na to, zda ji pacient již v minulosti prodělal.

......

Po prodělání onemocnění COVID-19 nebo vakcinaci lze v krvi pacienta měřit hladinu specifických protilátek proti koronaviru, hladina protilátek však časem klesá. Část pacientů, zejména pokud byl průběh onemocnění mírný či asymptomatický, nemá měřitelné hladiny protilátek. Hladina protilátek je ale pouze částí informace o imunitnímu stavu. I tam, kde je hladina protilátek nízká nebo chybějící, může díky vytvořeným specifickým T lymfocytům jedinec vzdorovat případné infekci či reinfekci. Optimální je hodnotit test buněčné imunity s přihlédnutím k hladině protilátek proti SARS-CoV-2, tedy provést i test vyšetření hladiny specifických IgG protilátek proti koronaviru.

......

Balíčky zahrnují nejen samotné laboratorní vyšetření, ale i následnou konzultaci s lékařem prostřednictvím telemedicínské služby Lékař online 24/7. Lékař se s pacientem spojí po vyhodnocení testu prostřednictvím chatu nebo videohovoru, vysvětlí výsledky vyšetření, případně doporučí další postup. Pacient předem online vyplní inteligentní dotazník s anamnézou. Lékař poté reaguje do 30 minut, vyšetření trvá obvykle 6-10 minut a je naprosto diskrétní a bezpečné. Zkušenosti lékařů ze služby Lékař online 24/7 ukazují, že 7 z 10 případů vyřeší online. Pokud lékař nedokáže vyřešit problém online, může doporučit i osobní návštěvu, objednat pacienta k dalším vyšetřením, vystavit e-recept nebo žádanku na vyšetření covid-19. Během vyšetření totiž lékař vytváří zdravotnickou dokumentaci, o niž se lze opírat při následné péči - pacientovi je vystavena lékařská zpráva, kterou může následně předat například svému praktikovi. 

Mgr. Eva Pánová, tiskové oddělení EUC

Reference:
1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7228685/
2. https://www.science.org/doi/10.1126/science.aay6485