V osmém pokračování exkurze po doplňkových, veřejností v současnosti ale často vyhledávaných formách léčebných přístupů a metod, se autor, PharmDr. Tomáš Arndt, zaměří na Gemmoterapii.
Název metody vychází z latinského výrazu pro pupen - "gemmon", protože právě ty (také někdy mladé výhonky či kořeny) používá jako léčivé prostředky. Tato metoda vychází z přesvědčení, že obsahují tzv. "informační energii", která může pomoci léčit. Podle autora teorie právě pupeny obsahují "veškerou sílu rostliny", protože jsou ve fázi intenzivního množení buněk a obsahují více nukleových kyselin (genetické informace) než ostatní tkáně, obsahují minerální látky, stopové prvky, vitamíny a různé růstové faktory, jako jsou hormony (auxiny, giberelin) a enzymy, a také koncentrovanou minerální mízu, kterou strom nebo rostlina vytváří na jaře. Proto jsou skutečným koncentrátem informací, obsahujících léčebný potenciál celé rostliny (nebo stromu).
Naředěné matečné tinktury
Uvedené embryonální tkáně rostlin se zpracovávají macerací ve směsi vody, alkoholu a rostlinného glycerinu (glycerolu). Získává se z nich tzv. "glycerinový macerát". Pro míchání a ředění se užívají homeopatické postupy i označení. Nicméně, nejedná se o homeopatika. Gemmoterapeutikum je obvykle ředěno jen jednou, tedy z hlediska homeopatie jsou to naředěné matečné tinktury (TM, tinctura materia). Toto ředění D1 (1:10) podle gemmoterapeutů v sobě spojuje alopatické ("klasické") působení obsažených látek (tak, jak je zná farmakognosie) s informačním působením dynamizace (metoda používaná při výrobě homeopatik). Použitá voda hraje podle této metody roli jak při extrakci účinných látek, tak při "energetickém přenosu" z původního pupenu.
Gemmoterapeutika mají posilovat obranyschopnost organismu, zlepšit funkci centrální nervové soustavy, stimulovat vylučovací orgány a vůbec působit očistným (depurativním, též detoxikačním podle přírodní medicíny) způsobem.
Například macerát z lípy stříbrné (Tilia tomentosa) by tak měl mít jak sedativní účinky květů, tak depurativní (ve smyslu celostní medicíny) a diuretické účinky dřeva. Podobně i pupen hlohu (Crataegus oxyacantha nebo Crataegus monogyna) má mít léčivé vlastnosti plodů (působení na srdeční sval) i květů (srdeční rytmus).
.........................................................................................
Pro zajímavost můžeme zmínit jaké mají mít některé přípravky vyrobené z pupen určitých rostlin nebo stromů podle tvrzení gemmoterapeutů:
Olše (rod Alnus) je používána pro terapii zánětlivých procesy. Je doporučována zejména tam, kde je vysoká sedimentace a večerní subfebrilní čili mírně zvýšené teploty. Dalšími oblastmi, kde se dá použít, jsou záněty kostí, osteoporóza nebo při revmatismu
Bříza (rod Betula) má mít tzv. drenážní (očišťující, detoxikační) prostředek. Specificky má pozitivně ovlivňovat jaterní činnost a renální insuficienci s výskytem bílkoviny v moči.
Habr (rod Carpinus) má působit v oblasti nosohltanové dutiny a průdušnice, kde má zlepšit hojení poraněných a zanícených sliznic. Rovněž má stimulovat činnost jater a tlumit zvýšenou krvácivost vyvolanou nedostatkem krevních destiček.
Kaštan pravý (Castanea sativa) je zajímavý tím, že má důsledně odstraňovat autointoxikaci organismu a také zlepšit žilní cirkulaci. Rovněž má zregenerovat lymfatický systém a srážet lymfatické otoky.
Černý rybíz (Ribes nigrum) má postavení v gemmoterapii jako antialergikum. Má stimulovat činnost nadledvinek a snížit hypertrofii prostaty. Pokud se použije dohromady s maliníkem, má regulovat hormonální činnost vaječníků a dělohy. Gemmoterapeuté ho doporučují při sterilitě, na vaječníkové cysty a klimakterické potíže. Ve směsi s kalinou a rozmarýnem ho doporučují na alergie všeho druhu. Pokud je smíchán s borovicí a vinnou révou, má pomoci při zánětech kloubů, křečových žilách nebo angíny.
Růže šípková (Rosa canina) má mít použití při recidivujících záněty v době růstu dětí a mladistvých. Pokud je smíchána s jedlí a břízou, tak je doporučována při angíně, bronchitidě a k regeneraci slinivku břišní. Rovněž, jako rod Bříza, má detoxikovat organismus.
Dávkování těchto přípravků se pohybuje od pěti do patnácti kapek denně.
.........................................................................................
Nejvíce se tato metoda rozvíjí ve Francii, ale můžeme se s ní setkat i u nás. V České republice zavedl gemmoterapii bylinkář Rudolf Franěc a z jeho pracovních výsledků začali vycházet bylinkáři Janča a Zentrich. V roce 1998 začala vyrábět gemmoterapeutika Mgr. Jarmila Podhorná.
Je důležité říct že tato metoda není uznávaná klasickou medicínou a čelí kritice ze strany odborné lékařské veřejnosti.
Na závěr je zajímavé zmínit, že sice tato metoda vznikla ve 20. století, ale Mathioli ve svém proslulém herbáři doporučuje používat mazání z topolových pupenů. Také v ruském lidovém léčitelství se používaly pupeny z břízy k léčbě revmatismu nebo ledvinových chorob.
PharmDr. Tomáš Arndt
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA I. (Homeopatika)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA II. (Bachovky)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA III. (Tkáňové soli)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA IV. (Clusterová medicína)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA V. (Antroposofická medicína)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA VI. (Homotoxikologie)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA VII. (Naturopatie)
Na 12. říjen připadá Světový den artritidy. Během osvětových akcí mají pacienti i veřejnost možnost zdarma promluvit si o svých potížích s revmatology, osteology, dermatology nebo fyzioterapeuty aj. Mottem letošního ročníku je „Včasná péče - silnější obrana.“ Osvětový den startuje v pražské Spojce Karlín 6. října v 10 hodin. Jeho součástí bude i křest prvního komiksu pro teenagery s revmatem. Právě možnost osobních konzultací přilákala loni na obdobnou akci stovky pacientů. Odborníci na ní poskytli přibližně 120 konzultací. Organizátorem je pacientská organizace Revma Liga ČR.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.