Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradě kojit do ukončeného šestého měsíce, a pak i nadále s příkrmy až do 2 let věku dítěte. Prvních šest měsíců je podle WHO ve světě výlučně kojeno 48 % dětí (UNICEF, WHO, 2023), ve 12 měsících je nadále kojeno 71 % dětí. V Evropě je v prvních šesti měsících výlučně kojeno jen 25 % dětí, což napovídá, že kojení je na tomto kontinentu „v kriz".1 WHO a UNICEF usilují o to, aby do roku 2030 bylo během prvních 6 měsíců výlučně kojeno 70 % dětí, během druhého půl roku nadále kojeno 80 % a během dalšího roku 60 % dětí.
Podpora přirozeného kojení
V roce 1981 byl přijat Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, jehož cílem je omezit nevhodný marketing a chránit kojení. Tento kodex reguluje reklamu a propagaci výrobků, určených k výživě i krmení kojenců a malých dětí. Pro monitoring implementace Kodexu byla vytvořena síť NetCode. V rámci ní byl vyvinut soubor metodik, které průběh a pravidla monitoringu definují.
„Nevhodný marketing náhražek mateřského mléka, včetně jejich propagace veřejnosti a zdravotníkům, může být jednou z výrazných překážek kojení. Výsledky aplikovaného výzkumu mimo jiné poukazují na potřebu větší podpory přirozeného kojení a zaměření se na vlivy nových směrů propagace umělé výživy, jako je například influencer marketing," říká MUDr. Barbora Macková, MHA, ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Na základě pověření vlády a ministerstva zdravotnictví zpracoval SZÚ analýzu dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka v ČR. Cílem tohoto kodexu je omezit nevhodný marketing a chránit kojení. V rámci České republiky jde o první ucelený výzkum, který zjišťoval aktivity komerčního sektoru v oblasti umělé dětské výživy a dodržování Kodexu ve zdravotnických zařízeních, v obchodech a při propagaci Všem zúčastněným byl před zahájením sběru dat vysvětlen účel a průběh výzkumu.
„Výsledky výzkumu se mohou stát expertním podkladem pro přípravu a zavádění efektivních opatření na podporu kojení," shrnuje hlavní poznatky a analýzy MUDr. Macková.
Kojení má pozitivní účinky na zdraví dětí, snižuje například riziko infekcí, alergií, obezity a diabetu. U matek snižuje riziko poporodních komplikací a diabetu 2. typu. Nekojení může mít naopak negativní dopady na zdraví dítěte a matky, ale dle odborných analýz ve svém důsledku i na ekonomiku a životní prostředí. Výživa kojenců by tedy měla být považována za otázku veřejného zdraví. Rozhodování se o kojení ovlivňuje pak mnoho aspektů. Mezi nimi i politika nemocnic, podpora zdravotníků, nedostatek sebedůvěry matek, ale například i tlak rodiny či komunity.
Zjištění různých pochybení v oblasti reklamy a propagace
V roce 2024 proběhl v ČR výzkum „Analýza dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka" podle metodiky "NetCode". V rámci ČR jde o první ucelený výzkum dle této metodiky. Analýza byla realizována v období květen - listopad 2024 prostřednictvím smluvního výzkumu s Katedrou specifických zdravotnických disciplín Fakulty zdravotnických studií, Univerzity JEP v Ústí nad Labem, a dále s Centrem pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Výzkum probíhal v Praze, Brně a ve Zlíně. Zapojeno bylo v těchto městech celkem 10 neonatologických oddělení, 36 praktických lékařů pro děti a dorost a 34 malých a 10 velkých prodejen. Celkem bylo realizováno 351 rozhovorů s matkami s dítětem mladším 24 měsíců, se 74 zdravotníky ze sektoru PLDD a s 30 zdravotníky z oboru neonatologie (popř. porodnictví).
„U praktických lékařů pro děti a dorost byla evidována pochybení, například v podobě nabízení vzorků komerční mléčné výživy zdarma, případně dále i dary v podobě lahví a dudlíků, v čekárnách byly rovněž zaznamenány propagační materiály. Na neonatologických pracovištích byla pochybení zaznamenávána ojediněle. Je potřeba zaměřit výzkum i na další důvody, které matky vedou k rozhodnutí své děti nekojit nebo kojení předčasně ukončit," říká koordinátorka projektu, Mgr. Adéla Lemrová, Ph.D. z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ.
„Ze sdělení matek malých dětí vyplynulo, že jim nejsou doporučovány konkrétní výrobky v případě neprospívání dítěte. Reklam na náhrady mateřského mléka si matky všímají, hůře však identifikují, kde reklamu viděly, nejčastěji pak v televizi nebo na sociálních sítích. V nemocnicích (neonatologická oddělení a porodnická oddělení) nebyl zaznamenán výskyt reklamních plakátů, letáků ani jiné propagace firem vyrábějících komerční mléčnou výživu pro novorozence. Je zde patrná velká snaha o podporu kojení, a to v rámci předporodních kurzů, při pobytu matky na šestinedělí i v rámci laktačních linek či poraden. Zdravotníci však rovněž s komerční umělou výživou musejí pracovat, potřebují informace o složení speciálních mlék, neboť na novorozeneckých odděleních jsou děti, jejichž matky kojit nemohou nebo nechtějí. Bohužel dárcovského mateřského mléka je nedostatek, a to i přesto, že někde fungují sběrny nebo banky mateřského mléka," sděluje Mgr. Miroslava Zemanová, Ph.D. z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Doc. PhDr. Denisa Hejlová, Ph.D. z Centra pro strategickou komunikaci Fakulty sociálních věd UK podle terénního výzkumu uvádí fakt, že v kategorii kojenecké výživy hrají nejdůležitější roli při výběru slevy a další finanční pobídky, které jsou pro český trh obecně typické.
„Metodologie výzkumu je stejná pro všechny země na světě a je již poněkud starší, takže klade velký důraz například na televizní reklamu. U nás ale hraje velkou roli digitální prostředí a online nakupování. Proto jsme se navíc věnovali například i tzv. influencer marketingu, kdy náhradní mateřské mléko doporučují lidé na sociálních sítích, často za úplatu nebo vzorky zdarma, což odporuje zákonu," vysvětluje dále doc. Hejlová.
Firmy využívají nejen známých celebrit, ale i dalších online tvůrců s nižšími počty sledujících, aby jejich prostřednictvím často skrytě propagovali svoje výrobky, psali na ně recenze na spotřebitelských portálech a podobně. Taková propagace je neetická- spotřebitel musí být schopen poznat, kdy jde o placenou reklamu, a kdy o osobní bezúplatné doporučení. Má ale větší vliv, protože spotřebitelé ji považují za upřímnou a autentickou. Současná situace v oblasti marketingu v Česku vykazuje nedostatečnou regulaci vlivu influencerů. Je nutné jej detailněji zkoumat a nastavit jasnější pravidla pro jejich působení, zejména ve vztahu ke komunikaci o zdravotních tématech.
Základem je posílení vlivu odborných informací
Výzkum ukazuje, že se nestačí soustředit pouze na regulatorní zásahy, ale i na aktivní komunikaci a osvětu v oblasti kojení, jak ze strany zdravotníků, tak státu.
„Výzkum prokázal potřebu edukovaných terénních pracovníků - laktačních poradkyň. Tuto roli by mohly vykonávat například porodní asistentky v průběhu svých návštěv u matek, jak je běžné v některých okolních státech. Tyto návštěvy jsou zvláště žádoucí v nejbližších dnech po propuštění z porodnice, kdy matky mohou v otázce kvality i kvantity kojení tápat a jsou tak nejnáchylnější k řešení případných nebo domnělých problémů s kojením komerční umělou výživou," navrhuje Mgr. Miroslava Zemanová.
Strategická komunikace ve veřejném zdraví je systematický a dlouhodobý proces, jehož cílem je ovlivňovat chování a postoje široké veřejnosti prostřednictvím cílených a důvěryhodných informací. V kontextu podpory kojení a zdravé výživy dětí je klíčová, protože pomáhá šířit srozumitelné a odborně podložené informace, které mohou rodiče motivovat k lepším rozhodnutím o výživě. Tuto komunikaci by měly do budoucna vést autority, které mají důvěru veřejnosti i přístup k ověřeným zdrojům dat a vědecky podloženým informacím, konstatuje analýza.
Česká legislativa
Vzhledem k tomu, že Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka má status doporučení, nejsou je členské země povinny zapracovat do svých právních předpisů. V České republice se musí výrobci a prodejci výživy pro kojence (do 12 měsíců věku) a malé děti (do 3 let věku) řídit současně několika předpisy, které se týkají bezpečnosti, kvality a zdravotní nezávadnosti těchto produktů. Požadavky pro výrobce (ve studii autory obalů) shrnuje Příručka pro provozovatele potravinářských podniků k označování potravin Ministerstva zemědělství ČR (2023).2 V těchto dokumentech je pro účely této analýzy nejdůležitější uvádění výživových a zdravotních tvrzení. Kromě toho se výrobců i prodejců týká i zákon o regulaci reklamy 40/1995 Sb., který reguluje obsah reklamy na výrobky pro děti do 12 měsíců.
Zdroj: Tiskové oddělení SZÚ, Analýza dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka prostřednictvím protokolu NetCode.
Literatura:
1.Theurich, M. A., Davanzo, R., Busck-Rasmussen, M.et al (2019). Breastfeeding rates and programs in Europe: A survey of 11 national breastfeeding committees and representatives. Journal of pediatric gastroenterology and nutrition, 68(3), 400-407.
2. Ministerstvo zemědělství. Příručka pro provozovatele potravinářských podniků k označování potravin podle předpisů EU (2023).
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz