Na konci ledna se v základní škole v Humpolci objevila svrabová nákaza mezi dětmi. Odkud se svrab vzal, není zatím vytrasováno. V České republice patří svrab mezi povinně hlášená onemocnění, v loňském roce bylo tak nahlášeno kolem 9 000 případů, což je nejvíce za poslední tři roky.

V bývalém Československu byly zaznamenány ve dvacátém století dvě epidemie svrabu, a to během 1. a 2. světové války. Další dvě epidemické vlny svrabu byly registrovány v posledních desetiletích s prvním vrcholem v roce 1970, kdy bylo hlášeno 15 069 případů onemocnění (nemocnost 153/100 000 obyvatel), a dalším v roce 1993, kdy bylo registrováno 14 104 případů onemocnění (nemocnost 136/100 000 obyvatel). Od roku 2021 opět dochází k nárůstu.

Svrabem, jehož původcem je roztoč Sarcoptes scabiei var. hominis (zákožka svrabová), je každý rok na celém světě postiženo 200 až 300 miliónů osob. Epidemické cykly svrabu se objevují obvykle v dlouhých cyklech s intervaly 15 až 20 let mezi epidemiemi. WHO zařadila svrab spolu s dalšími ektoparazity v roce 2017 mezi opomíjená onemocnění (NTD, Neglected Tropical Diseases). V roce 2021 byl svrab u nás nahlášen jako 4. v pořadí nemocí z povolání, přičemž nejčastěji onemocněly zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách.

Přenos a šíření svrabu

Obvykle k nákaze dojde při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby: při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku při spaní v jedné posteli, nebo nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo půjčováním oděvů. K šíření svrabu napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace (např. ubytovny, nemocnice, psychiatrické léčebny, ústavy sociální péče aj.). Rizikové jsou zejména prostory, kde se střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu a výměny ložního prádla. Problematické z hlediska možného přenosu jsou oděvy a prádlo, které se nedají prát na vyšší teploty než 40° C.

Nakažlivost pacienta se svrabem trvá, dokud jsou v jeho kůži přítomny živé zákožky a vajíčka parazitů. Končí po řádně provedené antiskabiézní kúře a po všech důkladně provedených hygienických opatřeních. Osoby s předchozí infestací jsou více vnímavé k opakovanému onemocnění. Osoby se sníženou imunitou jsou náchylnější k hyperinfestaci. 

Jak se svrab projevuje?

Klinický obraz svrabu je charakterizován intenzivním svěděním kůže, zejména v noci po zahřátí v posteli, a výskytem kožních projevů tam, kde je tenčí kůže: zápěstí, mezi prsty, genitálie, dvorce prsních bradavek, oblast pupku, pasu a vnitřní plochy stehen. U dětí kožní erupce mohou postihovat kštici, obličej, dlaně a plosky nohou. U kojenců může být postiženo celé tělo. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky).¹

Nejčastější komplikací je sekundární bakteriální infekce, zejména beta hemolytickými streptokokoky skupiny A nebo „zlatým stafylokokem" Staphylococcus aureus, zanesená škrábáním. Dále se objevuje hnisavá kožní infekce, kopřivka nebo ekzematózní projevy. Nákaza může vyvolat i alergickou reakci s výrazným zduřením lymfatických uzlin, které zůstává i několik měsíců po antiskabiézní terapii. Rovněž svědění kůže může přetrvávat ještě mnoho týdnů po léčbě.

Délka inkubační doby závisí na úrovni osobní hygieny a na případném předchozím onemocnění. U lidí bez předchozí expozice se první příznaky, tedy svědění, objevují za 2 až 6 týdnů po kontaktu. U osob s vysokou úrovní hygieny bývá inkubační doba delší. Při opakované infekci je inkubační doba kratší - 1 až 4 dny po expozici.

Epidemiologická opatření:

• všechny v kontaktu (za poslední měsíc) s nemocnou osobou je třeba ošetřit stejným způsobem;
• v kolektivních zařízeních pacienta izolovat po dobu trvání léčby a zajistit zde jednorázové papírové ručníky. Při výměně prádla je nutné používat osobní ochranné pomůcky včetně rukavic;
• všechno osobní, ložní prádlo včetně ručníků je nutné vyprat a vyvařit nebo alespoň důkladně přežehlit žehličkou nastavenou na nejvyšší teplotu;
• věci, které není možné vystavovat vysoké teplotě (např. bačkory), je nutné skladovat několik dnů (3 - 7) v uzavřených plastových pytlích, případně vystříkat vhodným insekticidním prostředkem dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřít;
• postele důkladně vyluxovat, matrace rozložit, vystříkat insekticidním prostředkem, nechat vyschnout;
• krémy a masti užívané pacientem je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat až 7 dní.

Terapie svrabu zahrnuje:

K lokální terapii svrabu se používají antiskabietika, masti a krémy s obsahem látek (permethrin, síra), které zákožky zničí. Tyto přípravky je nutno aplikovat důkladně na celé tělo, od krku dolů. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat. U mladších dětí je třeba natřít i obličej a kštici hlavy.  

Nejstarším přípravkem na léčbu svrabu je sírová mast. Jednorázová aplikace sirné masti nestačí, je třeba léčebnou kúru podstoupit opakovaně. Přípravky se aplikují 1x za 24 hodin obvykle tři po sobě následující dny. Během jedné léčebné kúry je nemocnému doporučeno se nemýt. Pasty, masti a gely s účinnou látkou permethrin jsou vázané na recept. Permethrin účinně zabíjí zákožku svrabovou ve všech jejích vývojových stádiích a tlumí i svědění. Po nanesení se nechává krém působit minimálně 8-14 hodin. Většinou je dostačující jednorázová aplikace krému s obsahem permethrinu, pokud jsou zasaženy dlaně nebo plosky nohou, je doporučena ještě jedna aplikace po týdnu.¹

Po každé kúře je nutno se vykoupat, vyměnit prádlo a povlečení a všechno prádlo opět vyvařit nebo ošetřit doporučeným způsobem. Svědění při svrabu lze mírnit také užíváním antihistaminik. Úporné svědění vede k rozškrábání kůže, což je. cesta pro vniknutí bakterií a vznik zánětu. Infekci kůže je pak nutné zaléčit antibiotiky. Po antiskabiézní terapii zůstávají na kůži sekundární změny vyvolané parazitem. Po konzultaci s dermatologem se používají emoliencia a v případě potřeby lokální masti s kortikosteroidy.

Je důležité současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, přestože nemají klinické obtíže.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal aktualizovaný leták Jak se svrab projevuje a jak se chovat v případě infekce.

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Literatura:

1. Gartšíková J. Parazitární kožní choroby a jejich léčba. Dermatologie pro praxi 2010, 4(4): 192-194.