Téma digitalizace řešili mimo jiné odborníci 16. až 18. května 2025 na XIX. jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP ve Slovanském domě v Praze.

 Jak se v roce 2025 posunula digitalizace zdravotnictví v České republice?

„V praxi se vyšetření často zbytečně duplikují. Pacient absolvuje například odběr krve nebo rentgen u několika různých specialistů. Přitom by stačilo, aby si lékaři výsledky a informace o zdravotním stavu pacientů mezi sebou předali elektronicky," přibližuje současný stav MUDr. Cyril Mucha, místopředseda SVL pro digitalizaci a IT.

Prodlevy v elektronizaci zatěžují nejen lékaře a pacienty, ale celý zdravotnický systém. Problémem je také to, že komunikace mezi ordinacemi v řadě případů stále závisí na pacientovi, který by měl papírovou lékařskou zprávu přinést. To se ale ne vždy povede. Pacienti je totiž nepředají, nebo je dokonce ztrácí.

„Troufám si říct, že k nám praktikům se dostává méně než polovina lékařských zpráv, které by k nám měly doputovat," říká MUDr. Vojtěch Mucha, předseda Mladých praktiků.

Podobné je to u žádanek, které dostávají pacienti taktéž na papíru. Od příštího roku to ale bude jinak. Měla by totiž začít fungovat takzvaná e-žádanka.

„Vyhneme se tak tomu, že je budou pacienti ztrácet nebo že se na vyšetření nestihnou objednat včas. U elektronických žádanek navíc uvidíme, kde a jak dlouho od objednání byly využity, díky čemuž budeme mít větší přehled o dostupnosti zdravotní péče u nás," dodává MUDr. Vojtěch Mucha.

Část lékařů mezi sebou elektronicky sdílí data pacientů už v současné době, a to díky takzvané eZprávě. Funguje jako bezpečný komunikační systém určený přímo pro zdravotnické účely.

„Přes něj si mohou lékaři mezi sebou posílat zprávy, výsledky vyšetření nebo doporučení. Jedná se o speciální zašifrovaný a zabezpečený e-mail, aby data pacienta nemohl nikdo napadnout a viděli je pouze ti, kteří mezi sebou informace sdílí," vysvětluje MUDr. Cyril Mucha.

Stále se ale nejedná o plošný standard, zdravotnická zařízení se do systému zapojují dobrovolně.

Aby digitalizace zdravotnictví v praxi opravdu fungovala, je potřeba, aby měly všechny ordinace správně zavedenou elektronickou zdravotní dokumentaci. Dosud jsou předpisy o jejím vedení značné složité, takže mnoho lékařů nemá jasno, jak s dokumentací správně pracovat. Proto vznikl doporučený metodický postup.

„Digitalizace zdravotnictví nemůže fungovat, když bude dokumentace v papírové formě a uložená v plechových kartotékách. Vytvořili jsme proto praktický návod, který má lékařům pomoci nastavit vedení dokumentace tak, aby byla vedena správně (lege artis) a připravená pro elektronickou výměnu informací," říká MUDr. Cyril Mucha. 

Kromě rychlejší komunikace mezi lékaři má elektronizace pomoct také s administrativní zátěží. Praktici tráví obrovské množství času přepisováním údajů, vyhledáváním výsledků nebo dvojím vedením dokumentace - v papírové i digitální podobě. Lékaři odhadují, že jim administrativa zabere až třetinu pracovní doby.

Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví prošla v Poslanecké sněmovně v dubnu třetím čtením. Má přinést další krok k efektivní digitalizaci celého systému. Zavádí nové nástroje, jako jsou elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Nyní putuje do Senátu. S účinností se počítá od 1. 1. 2026.

„Zdravotnictví zatížené byrokracií nemůže být efektivní. Elektronizace nám umožní lépe spravovat zdravotní data a zajistit jejich dostupnost v pravý čas a na správném místě - pro lékaře i pro pacienty. Díky této novele budeme mít v Česku do poloviny příštího roku plně rozvinuté prostředí eHealth," uvedl ministr Válek.

Do budoucna by část papírování mohla převzít umělá inteligence

Praktici už s prvními formami AI pracují, například s virtuálními asistentkami, které třídí požadavky pacientů a předávají je lékaři. V následujících letech očekávají další rozšíření této technologie. „Umělá inteligence má potenciál proměnit zdravotnictví stejně zásadně jako digitalizace. Může zvýšit efektivitu péče a zároveň posílit bezpečí pacientů - například tím, že upozorní na možné lékové interakce, pohlídá dávkování léků ve vztahu k hmotnosti, funkci ledvin nebo dalším parametrům," uzavírá MUDr. Vojtěch Mucha.

Součástí XIX. jarní interaktivní konference SVL byl i program pro sestry. Trénink komunikace s virtuálním pacientem byl k dispozici po dobu bloku: Od prevence ke slovům, která nejsou lehká.

Více informací na www.svl.cz

MaVe PR