Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ČEŠI SE UČÍ OD ŠVÝCARŮ ZDRAVĚ STÁRNOUT



Zdravé stárnutí a prodlužování aktivního života jsou klíčové výzvy pro současnou medicínu, demografii i veřejnou politiku. Podle Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, se naděje dožití od šedesátých let minulého století zvyšovala v každé dekádě v průměru o více než dva roky. Údaje z roku 2020 ale vykázaly stagnaci, nebo dokonce pokles průměrné délky života v několika členských státech EU. Na vině byla pandemie nemoci Covid-19, která na čas příznivý trend zvyšování průměrného věku dožití zvrátila.

Průměrný věk dožití se v Česku přiblížil 80 letům. Posledních 18 let života však většinu populace provází vážné onemocnění, které s sebou nese značná omezení. Ukazují to data Českého statistického úřadu, podle kterých nás zdraví průměrně v 61,8 roku opouští. Nejčastěji se čeští senioři potýkají s cukrovkou, srdečními chorobami, nemocemi pohybového aparátu, Alzheimerovou chorobou nebo demencí. 

Švýcarsko ukázalo, jak na zdravou dlouhověkost

O fenoménu dlouhověkosti hovořili 23. května 2025 čeští specialisté s kolegy ze Švýcarska na WDA Healthy Longevity Symposium v Praze. Švýcarsko se totiž může pochlubit nejdelší očekávanou délkou života v Evropě. Prestižní sympozium WDA Healthy Longevity, konané ve spolupráci s World Demographic & Ageing Forum (WDA), shromáždilo odborníky z České republiky a Švýcarska, aby představili nejnovější vědecké poznatky, porovnali situaci v obou zemích a diskutovali o strategiích, které mohou podpořit zdravou dlouhověkost. Významní mezinárodní řečníci se věnovali vědeckým aspektům dlouhověkosti, kardiometabolickým rizikům a roli ledvin v procesu stárnutí.

 „Stárnutí je přirozený biologický proces. Vhodná kombinace vědeckých poznatků a přístupu k životu nám pomáhá jej zpomalit, pochopit a částečně i zvrátit," vysvětluje Dr. Hans Groth, prezident World Demographic & Ageing Forum, německo-švýcarský lékař a univerzitní lektor s dvacetiletou zkušeností ve farmaceutickém průmyslu, jehož výzkum se zaměřuje na řešení populačních problémů.

Švýcarsko se dlouhodobě drží na špici evropského žebříčku s nejvyšší střední délkou života. S hodnotou 84,3 roku převyšují téměř o 3 roky evropský průměr. Naděje na dožití ve zdraví se ve Švýcarsku pohybuje kolem 71 let. Vděčí za to především inovacím v oblasti zdravotní péče, biotechnologií a preventivní medicíny, ale také snaze místních o zdravý životní styl. Dlouhodobě zde funguje řada iniciativ, které investují do výzkumů zaměřených na zdravé stárnutí a prevenci nemocí.

Zdravotní benefit, kterým Švýcarsko disponuje, se opírá o silnou ekonomiku a kvalitní zdravotní systém, který klade důraz na preventivní zdravotní péči. Tamní obyvatelé mají navíc velkou zálibu ve sportu, ke kterému místní krajina doslova vybízí," doplňuje německý nefrolog, prof. Christoph Wanner z univerzitní nemocnice ve Würzburgu.

Celkem 75 % Švýcarů se věnuje sportu alespoň jedenkrát týdně. V Česku se k pohybové aktivitě odhodlá jednou týdně pouze 35,4 % mužů a 30,8 % žen. Přitom právě fyzická aktivita spolu s vyváženou stravou a omezením stresu snižuje riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob, které nás ve stáří nejčastěji sužují.

„V Česku máme 20 % lidí s obezitou a 40 % s nadváhou. Polovina národa se aerobně nehýbe, čtvrtina kouří a asi 3 miliony lidí se potýká s vysokým krevním tlakem. To vše jsou rizikové faktory k zadělání si na kardiovaskulární choroby. Přitom by stačilo málo - i minimální pohybová aktivita, pokud je pravidelná, zlepšuje prognózu pacientů," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., místopředseda České kardiologické společnosti. Jeho vědecká činnost se zaměřuje na výzkum aterosklerózy, změn srdečního svalu a vzácných metabolických onemocnění srdce. Pod jeho vedením vznikl důležitý dokument - Národní kardiovaskulární plán České republiky pro roky 2025-2035, který je jedním z prvních takových plánů v EU. Kromě pohybu radí prof. Linhart dále nekouřit, nepřibírat na váze, znát své hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a cukru. V případě, že se člověk léčí s nějakým onemocněním, měl by podle něj využívat moderních léčebných možností a dbát doporučení lékařů. 

Kardio-renálně-metabolický syndrom

Vedle srdečních onemocnění jsou celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtnosti metabolická onemocnění. Ta postihují srdce, ledviny a metabolický systém. Rozvíjejí se postupně a jsou vzájemně propojená. V současnosti se tak pro ně používá označení kardio-renálně-metabolický syndrom.

„Jednotlivé orgány v našem těle nejsou oddělené nádoby. Dokazuje to fakt, že 60 % pacientů s diagnózou chronického onemocnění ledvin trpí zároveň kardiovaskulárním onemocněním. Pacienti se srdečním selháním se zase často potýkají s diabetem. Na pacienta proto musíme pohlížet komplexně," radí prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., český lékař a vědec specializující se na lipidologii a preventivní kardiologii, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Problém je, že právě onemocnění ledvin nebo cukrovka se z počátku nijak neprojevují. Časem však mohou napáchat nevratné škody, a výrazně tak zhoršit kvalitu života ve stáří. Pro oddálení případných následků je třeba zachytit je včas. 


Za české odborníky na květnovém WDA Healthy Longevity Symposiu vystoupila i přední česká geriatrička, prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., s přednáškou: Role geriatrické medicíny ve zdravé dlouhověkosti. Prof. Topinková vede již 20 let Geriatrickou kliniku 1. lékařské fakulty UK v Praze. Vyškolila více než 300 současných českých geriatrů. Ve své klinické praxi se prof. Topinková zaměřuje na individualizovanou péči o seniory a studuje rozdíly v účinnosti a bezpečnosti léků u seniorů. Vy se s prof. Topinkovou můžete aktuálně setkat, byť prostřednictvím video přednášky, na probíhajícím 2D tematickém online kongresu SENIOR - křehký pacient v lékárně.


Nezbytnou přísadou „elixíru mládí" jsou preventivní prohlídky u praktických lékařů

Na ty mají Češi nárok jednou za dva roky. Pokud na ně dochází pravidelně, pomohou případné problémy zarazit hned v zárodku, nebo alespoň zmírnit jejich dopady na zdraví. I když se v posledních letech zájem o prevenci u praktiků mírně zvyšuje, stále máme přibližně 40 % osob, které tuto možnost nevyužívají. Nejhůře jsou na tom muži ve věkové kategorii 25-50 let, těch na preventivní prohlídky nechodí ani polovina.

„Preventivní prohlídky mohou mimo jiné odhalit problémy s ledvinami. Lidé starší 50 let a ti, kdo se léčí s vysokým tlakem, by je proto měli podstoupit každé 2 roky, pacienti s diabetem dokonce každý rok. Dnes máme k dispozici léky, které dokáží zpomalit postup chronického onemocnění ledvin, a oddálit tak dialýzu. Proto je důležité začít s léčbou včas," upozorňuje prof. Ondřej Viklický, přední český nefrolog a transplantační specialista, přednosta Kliniky nefrologie IKEM. 

Ministerstvo zdravotnictví v současné době spolupracuje s odbornými společnostmi na změně obsahu preventivních prohlídek u praktických lékařů tak, aby lépe odpovídaly potřebám jednotlivců dle věku, pohlaví či stávajícího zdravotního stavu.

 

Zdroj: MaVe PR

  • Délka života se v krajích ČR výrazně liší? Očekávaná doba dožití u mužů je v Praze téměř o 4 roky delší než v Ústeckém kraji a u žen skoro o 3 roky.
  • V Ústeckém kraji mají muži před sebou 74,5 roku? Zhruba stejně jako Makedonci.
  • V ČR existuje Národní program snížení příjmu soli? Cílem je do roku 2030 snížit její příjem o 30 % (o 4 g/den). Průměrná spotřeba soli je u nás 13,4 g/den, což výrazně převyšuje průměrnou spotřebu v EU. Většinu soli přijímáme ve zpracovaných potravinách. Přitom snížení příjmu soli o 2,5 g denně vede k 20% snížení výskytu kardiovaskulárních příhod.
Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME