
Zodpovědná samoléčba, s užíváním léků dostupných bez předpisu, je v současnosti všeobecně přijímáno jako důležitá součást péče o zdraví a má rovněž potenciál významně ulevit zdravotnímu systému. Výsledky nejnovějšího průzkumu „Samoléčba 2025" agentury Ipsos realizovaného pro Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků (SVOPL) ukazují, že pacienti mají zájem o více možností samoléčby i širší nabídku volně prodejných přípravků. Dlouhodobým cílem SVOPL je sladit zájmy veřejnosti a zdravotnického systému, zakotvit a rozvíjet principy zodpovědné samoléčby v české praxi, podporovat širokou dostupnost volně prodejných léčivých přípravků pro léčbu běžných onemocnění i prevenci a zároveň zajistit, aby propagace těchto přípravků odpovídala legislativním požadavkům a splňovala vysoké nároky na kvalitu a srozumitelnost informací poskytovaných odborníkům i pacientům.
Sběr dat byl realizován v období od 2. 5. do 7. 5. 2025 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Celkem odpovídalo 1044 respondentů; 50, 6 % mužů a 49, 4 % žen. Nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 54 až 65 let (24 %); nejčastěji středoškolsky vzdělaní (cca 40 %).
Samoléčba je pro pacienty první volbou
Průzkum, který uceleně mapoval názory českých pacientů na samoléčbu, ukázal, že:
Samoléčba se tak ukazuje jako každodenní a zároveň nezbytná součást péče o zdraví, která šetří zdravotnímu systému čas i finanční prostředky.
Z výzkumu vyplynulo, že přes 74 % pacientů využívá samoléčbu jako první volbu při řešení běžných, méně závažných zdravotních obtíží, jako jsou respirační onemocnění, bolesti nebo zažívací potíže.
„Samoléčba je dnes neoddiskutovatelnou součástí zdravotní péče. Je načase, aby ji tak začal vnímat i náš zdravotní systém," uvedl výkonný ředitel SVOPL, Ing. Tomáš Sedláček.
„Z průzkumu vyplývá, že samoléčba má potenciál ušetřit jak pacientům, tak celému zdravotnímu systému značné množství času i prostředků. Téměř polovina pacientů, kteří v posledním roce navštívili praktického lékaře, uvádí, že alespoň jedna jejich návštěva skončila pouze doporučením zakoupit si volně prodejný léčivý přípravek. Pokud bychom dokázali posílit kompetence pacientů a lépe využít poradenskou roli lékárníků, mohli bychom část těchto případů efektivně řešit bez nutnosti zatěžovat ordinace praktických lékařů," dodává výkonný ředitel SVOPL.
PRAVIDLA ZODPOVĚDNÉ SAMOLÉČBY:
Pacienti věří lékárníkům naživo i online
Právě lékárna zůstává pro pacienty důležitým informačním a poradenským bodem. Více než třetina pacientů (36,6 %) vybírá konkrétní přípravek na doporučení lékárníka, kterého zároveň 63,3 % respondentů označuje za důvěryhodný zdroj zdravotnických informací.
„Výsledky průzkumu potvrzují, že lékárníci jsou z hlediska pacientů zcela nezastupitelní nejen při výdeji léčiv na předpis, ale také při výběru volně prodejných léčivých přípravků a poradenství v oblasti samoléčby, prevence nemocí a životního stylu, tím zdravotnímu systému šetří nemalé finanční prostředky," upozornila ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí Mgr. Irena Storová, MHA.
I když až 35 procent respondentů uvedlo, že hledá první informace o léčbě obtíží na internetu, i zde ale často využívají odborné informace ze stránek lékáren. Bohužel, řada pacientů čerpá také z neověřených zdrojů jako jsou online poradny, diskuzní fóra nebo sociální sítě.
„Internet je dnes hlavním zdrojem informací o méně závažných zdravotních obtížích - spoléhá na něj 35 % respondentů. Značná část pacientů přitom čerpá informace z nedůvěryhodných zdrojů, jako jsou diskuzní fóra nebo sociální sítě. Právě silná důvěra veřejnosti v lékárníky a jejich široká místní i časová dostupnost jsou jasnými argumenty pro to, abychom lékárníky daleko více zapojili do systému péče o zdraví - nejen při výdeji léků, ale i jako odborníky právě v oblastech samoléčby, prevence a podpory zdraví," zdůraznil Tomáš Sedláček.
Pacienti chtějí větší dostupnost volně prodejných léčivých přípravků
Průzkum dále potvrdil, že pacienti mají zájem o rozšíření nabídky volně prodejných léčivých přípravků o další léky dosud vázané pouze na lékařský předpis. Více než polovina dotázaných (53,3 %) by takový krok uvítala. Více než tři čtvrtiny pacientů by pak ocenily možnost čerpat příspěvky od zdravotních pojišťoven na nákup těchto přípravků, jako je to běžné v jiných evropských zemích.
● Rozšířit dostupnost samoléčby - prostřednictvím širší nabídky volně prodejných léčivých přípravků.
● Zvýšit zdravotní gramotnost pacientů v oblasti samoléčby - vzděláváním a podporou informovaného rozhodování.
● Posílit roli lékárníků a integrovat lékárny do primární péče - přispěje k uvolnění kapacit v jiných částech zdravotního systému.
„Lékárna 21. století by měla být nejen místem výdeje léků, ale plnohodnotným centrem odborného poradenství v oblasti samoléčby a podpory zdraví. Vzhledem k důvěře pacientů i dostupnosti lékárníků v regionech vidíme v jejich zapojení obrovskou příležitost," uzavírá Tomáš Sedláček.
Zdroj: Tisková zpráva SVOPL
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.