Zodpovědná samoléčba, s užíváním léků dostupných bez předpisu, je v současnosti všeobecně přijímáno jako důležitá součást péče o zdraví a má rovněž potenciál významně ulevit zdravotnímu systému. Výsledky nejnovějšího průzkumu „Samoléčba 2025" agentury Ipsos realizovaného pro Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků (SVOPL) ukazují, že pacienti mají zájem o více možností samoléčby i širší nabídku volně prodejných přípravků. Dlouhodobým cílem SVOPL je sladit zájmy veřejnosti a zdravotnického systému, zakotvit a rozvíjet principy zodpovědné samoléčby v české praxi, podporovat širokou dostupnost volně prodejných léčivých přípravků pro léčbu běžných onemocnění i prevenci a zároveň zajistit, aby propagace těchto přípravků odpovídala legislativním požadavkům a splňovala vysoké nároky na kvalitu a srozumitelnost informací poskytovaných odborníkům i pacientům.
Sběr dat byl realizován v období od 2. 5. do 7. 5. 2025 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Celkem odpovídalo 1044 respondentů; 50, 6 % mužů a 49, 4 % žen. Nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 54 až 65 let (24 %); nejčastěji středoškolsky vzdělaní (cca 40 %).
Samoléčba je pro pacienty první volbou
Průzkum, který uceleně mapoval názory českých pacientů na samoléčbu, ukázal, že:
Samoléčba se tak ukazuje jako každodenní a zároveň nezbytná součást péče o zdraví, která šetří zdravotnímu systému čas i finanční prostředky.
Z výzkumu vyplynulo, že přes 74 % pacientů využívá samoléčbu jako první volbu při řešení běžných, méně závažných zdravotních obtíží, jako jsou respirační onemocnění, bolesti nebo zažívací potíže.
„Samoléčba je dnes neoddiskutovatelnou součástí zdravotní péče. Je načase, aby ji tak začal vnímat i náš zdravotní systém," uvedl výkonný ředitel SVOPL, Ing. Tomáš Sedláček.
„Z průzkumu vyplývá, že samoléčba má potenciál ušetřit jak pacientům, tak celému zdravotnímu systému značné množství času i prostředků. Téměř polovina pacientů, kteří v posledním roce navštívili praktického lékaře, uvádí, že alespoň jedna jejich návštěva skončila pouze doporučením zakoupit si volně prodejný léčivý přípravek. Pokud bychom dokázali posílit kompetence pacientů a lépe využít poradenskou roli lékárníků, mohli bychom část těchto případů efektivně řešit bez nutnosti zatěžovat ordinace praktických lékařů," dodává výkonný ředitel SVOPL.
PRAVIDLA ZODPOVĚDNÉ SAMOLÉČBY:
Pacienti věří lékárníkům naživo i online
Právě lékárna zůstává pro pacienty důležitým informačním a poradenským bodem. Více než třetina pacientů (36,6 %) vybírá konkrétní přípravek na doporučení lékárníka, kterého zároveň 63,3 % respondentů označuje za důvěryhodný zdroj zdravotnických informací.
„Výsledky průzkumu potvrzují, že lékárníci jsou z hlediska pacientů zcela nezastupitelní nejen při výdeji léčiv na předpis, ale také při výběru volně prodejných léčivých přípravků a poradenství v oblasti samoléčby, prevence nemocí a životního stylu, tím zdravotnímu systému šetří nemalé finanční prostředky," upozornila ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí Mgr. Irena Storová, MHA.
I když až 35 procent respondentů uvedlo, že hledá první informace o léčbě obtíží na internetu, i zde ale často využívají odborné informace ze stránek lékáren. Bohužel, řada pacientů čerpá také z neověřených zdrojů jako jsou online poradny, diskuzní fóra nebo sociální sítě.
„Internet je dnes hlavním zdrojem informací o méně závažných zdravotních obtížích - spoléhá na něj 35 % respondentů. Značná část pacientů přitom čerpá informace z nedůvěryhodných zdrojů, jako jsou diskuzní fóra nebo sociální sítě. Právě silná důvěra veřejnosti v lékárníky a jejich široká místní i časová dostupnost jsou jasnými argumenty pro to, abychom lékárníky daleko více zapojili do systému péče o zdraví - nejen při výdeji léků, ale i jako odborníky právě v oblastech samoléčby, prevence a podpory zdraví," zdůraznil Tomáš Sedláček.
Pacienti chtějí větší dostupnost volně prodejných léčivých přípravků
Průzkum dále potvrdil, že pacienti mají zájem o rozšíření nabídky volně prodejných léčivých přípravků o další léky dosud vázané pouze na lékařský předpis. Více než polovina dotázaných (53,3 %) by takový krok uvítala. Více než tři čtvrtiny pacientů by pak ocenily možnost čerpat příspěvky od zdravotních pojišťoven na nákup těchto přípravků, jako je to běžné v jiných evropských zemích.
● Rozšířit dostupnost samoléčby - prostřednictvím širší nabídky volně prodejných léčivých přípravků.
● Zvýšit zdravotní gramotnost pacientů v oblasti samoléčby - vzděláváním a podporou informovaného rozhodování.
● Posílit roli lékárníků a integrovat lékárny do primární péče - přispěje k uvolnění kapacit v jiných částech zdravotního systému.
„Lékárna 21. století by měla být nejen místem výdeje léků, ale plnohodnotným centrem odborného poradenství v oblasti samoléčby a podpory zdraví. Vzhledem k důvěře pacientů i dostupnosti lékárníků v regionech vidíme v jejich zapojení obrovskou příležitost," uzavírá Tomáš Sedláček.
Zdroj: Tisková zpráva SVOPL
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz